Výbor se snaží postihnout celou Bieblovu tvorbu od hravého poetismu až po surrealistické texty, v nichž se objevoval strach z nastupujícího nacismu. Nechybí ani básně se sociální tematikou, blízké Wolkerovým, jako úryvek ze Zlomu nebo romance O medikovi a nevěstce. Vynechány jsou pouze poválečné texty adorující budovatelské úsilí po nástupu komunistů k moci, kvůli kterým se zapomínalo na meziválečnou silnou tvorbu.

Silná je především intimní lyrika, milostné básně ovlivněné také tragickými vztahy. Velký prostor také dostávají verše, v nichž je patrná fascinace exotickými zeměmi ze sbírky S lodí, jež dováží čaj a kávu, kde ztvárnil dojmy z cest po jihovýchodní Asii, i když toto okouzlení pocházelo již z rodiny, z domu plného exotických uměleckých děl, jak ukazuje již titulní báseň.

Obal výboru Konstantina Biebla

Obal výboru Konstantina Biebla

FOTO: Maťa

Ve většině básní je ale vždy patrný osten smutku, samoty a odloučení, což činí Bieblovu poezii křehčí než Nezvalovu.

Vyzdvihnout je třeba zařazení knižně dříve nepublikovaných básní, jako je Slametan, škoda jen, že mnohé klíčové básně jsou představeny jen v úryvcích.

Celkové hodnocení: 70 %