Narodila se 1. února 1925. Od roku 1953 působila na katedře slovanské filologie Státní univerzity v Petrohradě, kde v roce 1962 získala docenturu a později profesuru. Během svého působení v oblasti slovanských studií publikovala více než šedesát článků o české kultuře, slavistice a současném životě v České republice. O problematice české kultury přednášela často i mimo akademickou půdu. Z její iniciativy se v roce 1997 konala v Rusku první celoruská konference věnovaná osobě T. G. Masaryka.

Přeložila do ruštiny řadu českých děl. Kromě autorů jako E. F. Burian, J. Wolker, J. Hašek, V. Dyk, V. Zamarovský, M. Kundera, S. K. Neumann, I. Olbracht, K. Poláček, M. Pujmanová, K. Světlá, K. Čapek, J. Škvorecký aj. a přeložila i řadu statí a esejů o české kultuře a literatuře.

Podílela se na založení Společnosti bratří Čapků v Petrohradě. Spolu s manželem Igorem Vladimirovičem Inovem (†2003)  byla iniciátorkou postavení pomníku T. G. Masaryka na nádvoří státní univerzity v roce 2003. Téhož roku vyšel i jimi připravený sborník Češi v Petrohradě: 1703–2003 a Poročkinové a Inovovi byla udělena nejvyšší cena MZV ČR Gratias agit za celoživotní vědeckou, vzdělávací a překladatelskou činnost v oblasti bohemistiky a zvláště za činnost, týkající se osobnosti TGM a jeho vztahu k Rusku.