Článek
Hába je znám jako průkopník mikrointervalové hudby. Jeho čtvrttónová opera Matka měla premiéru v roce 1947 ve Velké opeře (nynější Státní opeře) 5. května, kde byl tehdy skladatel její ředitelem. Nová země je psána v „normální“ půltónové konvenci, i když její hudební řeč není nikterak snadná. Libretista Ferdinand Pujman se pro její příběh inspiroval povídkou Fjodora Gladkova, kterou ruský spisovatel napsal po své návštěvě komuny Avangard na Ukrajině v roce 1928. Okolnosti obsažené v libretu ale bránily veřejnému uvedení opery jak v době první republiky, tak po komunistickém převratu. Nejdříve to byly pochybnosti o vhodnosti obhajoby kolektivizace zemědělství na Ukrajině či citace budovatelské Internacionály, poté zase vykreslení hladomoru na Ukrajině s milióny obětí.
„Pokusíme se zpřítomnit téma, které je v opeře poněkud potlačeno, tedy souvislosti hladomoru na Ukrajině v roce 1933, který způsobila kolektivizační politika tehdejšího SSSR. Opera totiž ve svém libretu říká pravý opak, že totiž kolektivizace Ukrajinu ve třicátých letech před hladomorem zachránila,“ říká režisér Miroslav Bambušek, který je znám spíše ze svých alternativních site-specific projektů. V Nové zemi našel aktuální souvislost s dneškem: „Výchozí situace inscenace si stojí tak, že z letadla, které bylo sestřeleno nad Ukrajinou, se zachránilo šest turistů, kteří dnes zakusí to, co zakoušeli lidé na Ukrajině za velkého hladomoru v roce 1933. Dějiny se opakují… bohužel,“ dodává režisér.
Na provedení Nové země se podílejí pěvci Pavol Remenár, Lucie Hilscherová, Josef Moravec, Luděk Vele, Jiří Brückler, Jaroslav Březina, Marie Fajtová a činoherci Tomáš Bambušek, Jiří Černý, Vanda Hybnerová aj.