Po Stalinovi zůstaly milióny mrtvých, po Prokofjevovi nesmrtelné dílo, které patří k vrcholům 20.století a skladby jako Klasická symfonie, Skytská suita, sedm symfonií, klavírní a houslové koncerty jsou stále na repertoáru světových orchestrů. Nejvíce se ale skladatel (narozen 23. 4. 1891 v Sosnovce u Moskvy) zapsal do hudebních dějin svou baletní, operní a filmovou tvorbou.

Kdyby nenapsal nic jiného než balet Romeo a Julie, stačilo by to k nesmrtelnosti, Prokofjev však napsal ještě Popelku a Kamenný kvítek, z oper Lásku ke třem pomerančům, Hráče, Ohnivého anděla, Zásnuby v klášteře, Vojnu a mír, filmovou hudbu k Ivanu Hrozném či Alexandru Něvském.

Ne všechno z jeho tvorby zůstane - třeba nedávno dirigentem V. Ashkenazym a Českou filharmonií připomenuté skladby z období, kdy byl vystaven v SSSR kritice z formalismu, nelze dnes již hrát. Zapomenuto naopak nebude, že světová premiéra Romea a Julie se konala v Brně v roce 1938.