V autě pod vodou je nalezen policista Zapletal, který nemá nejlepší pověst. Ledacos napovídá, že nejde o nehodu nebo sebevraždu. Postarší kriminalista Marián Holina se s mladším kolegou pouští do vyšetřování smrti chlapíka, kterého hodně lidí nemělo rádo.

V okolí mrtvého se pohyboval poměrně úspěšný architekt z Prahy, který žije v luxusním rodinném domě se svou kubánskou manželkou Yadirou a dcerou Ninou. Dále je tu i pěstitel konopí Jáchym a jeho dívka.

Postupně odhalují, že Zapletal byl spíše kriminálník než policista, navíc alkoholik a „hulič“. Pěstitele Jáchyma vydíral a bral si od něj zdarma větší množství marihuany, navíc jeho násilnické choutky, které uspokojoval s placenými společnicemi, vyzkoušel i na jeho přítelkyni. Marián musí řešit otázku, kdo mohl na vyděrače těsně před smrtí vystřelit a současně kdo pak pomohl jeho autu do vody. Pachatelů je ve hře několik.

Sňatek z rozumu

Autorka nespěchá, podrobně odhaluje psychologické pozadí postav a postupně naznačuje motivace, proč mohly zabíjet. Daří se jí udržovat napětí a vykresluje věrohodné postavy. Dozvíme se, že svazek architekta s Kubánkou Yadirou byl typický sňatek z rozumu, v němž chybí nadšení, ale udržet rodinu se jim v podstatě daří. Mezi Yadirou a nevlastní dcerou Ninou vznikla silná vazba. Yadira se však prokazatelně stýkala také se Zapletalem a nikdo nechce říct proč.

Autorka bohužel neudržela na uzdě svou zálibu v astrologii. Ta má velký vliv na postavu zkušeného hlavního vyšetřovatele, což autenticitě postavy a celé detektivky spíš škodí.

Text také nemá moc dialogů, které by působily živě. Občas v nich překvapí drobné stylistické chyby. Když kriminalisté mluví mezi sebou, používají málo slangu a někteří dokonce říkají „bychom“ a „policista“. Jindy zase člověk v důchodovém věku použije nepravděpodobné spojení, že někdo „je high“. Procházková výborně konstruuje rozsáhlý detektivní příběh, nezdá se ale, že by jí byl reálný policejní svět blízký.

Celkové hodnocení: 70%