Hlavní obsah

RECENZE: V Řeznické o století Leni Riefenstahlové

Právo, Jiří P. Kříž

Pražské Divadlo v Řeznické zažívá atak americké bohorovné nabubřelosti a zavilou obranu dokumentaristického díla filmařky Leni Riefenstahlové, právem obviňované, že se zejména obrazy Hitlerových sjezdů NSDAP v Triumfu vůle stala součástí goebbelsovské propagandy nacistické třetí říše.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Vilma Cibulková v roli německé umělecké dokumentaristky Heleny Amalie Berty „Leni“ Riefenstahlové

Článek

Hru Leni napsali Slováci Valeria Schulczová a Roman Olekšák a na novoměstskou scénu ji z Bratislavy přenesl režisér Viktor Polesný s dramaturgyní Yvettou Srbovou. Do titulní role získali Vilmu Cibulkovou, která Leni přeložila do češtiny.

Schulczová s Olekšákem píšou hry, na které v Čechách a na Moravě zatím marně čekáme. Jejich nejnovější prací v bratislavském Divadle P. O. Hviezdoslava je Doktor Macbeth reflektující připravenost tzv. starých struktur převzít moc i po listopadu 1989.

Od propagátorky nacistické ideologie veďme paralelu k našim angažovaným umělcům – od spisovatelů až k populárním zpěvákům. Nezabývali se přece také ničím nevinnějším než vědomou koexistencí s režimem, který jiné utlačoval, zakazoval a ničil.

Bez viny na ideologiích jiných, stejně zavilých, není ale ani moderátor noční televizní show Johnny Carson – hraje ho s efektem, jehož měřítkem je pouze sledovanost pořadu, Ondřej Kavan. Tlačí Riefenstahlovou k přiznání viny, a když je její obrana efektivní, přitlačí v argumentaci rovnou podpásově a zavile. Kontury Leni jsou dány ještě před setkáním s ní, rozhovor samotný slouží jen ke kolorování jejího obrazu.

Cibulková vytvořila v Řeznické velkou postavu. Ani třicet let po válce není její Leni ochotna přiznat jakýkoli podíl na ohlupování mas. Ona je pouze obdivovatelkou krásy – jednou německých uniforem, podruhé mužnosti núbijských bojovníků v Africe, potřetí barevnosti podmořského světa. Vždyť přece sama byla symbolem krásy a odhodlanosti!

Až do konce života – a pánbů jí nadělil dlouhých 101 let (zemřela v roce 2003) – hájila své právo na uměleckou tvorbu, ostatně dodnes ve světě právem oceňovanou, aniž kdy byla ochotna připustit jakýkoli podíl na propagaci zrůdného režimu, aniž viděla, že jedinečné filmy o sjezdech nacistů, a také o berlínské olympiádě vznikaly v době, kdy zástupy jiných ras a nepřátel říše už proudily do koncentračních táborů.

Natáčela je ve stejném čase, kdy podobné proudy nesly Stalinovy spolubojovníky při velké čistce z vůle jejich generalissima do gulagů. Divné století nejenom Leni Riefenstahlové.

Celkové hodnocení 75 %

Reklama

Výběr článků

Načítám