Hlavní obsah

RECENZE: Robert Plant kouzlí a zkoumá zvuky

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Novinka Roberta Planta (ex-Led Zeppelin) Lullaby and … the Ceaseless Roar ukazuje rockového veterána, který se právě takovému přívlastku vzpírá všemi silami. Duchem veterán není. A rocker? Tak napůl.

Foto: Warner Bros.

Robert Plant: Lullaby and … the Ceaseless Roar

Článek

Některé fanoušky může deska pěkně zmást. Není stejná jako Raising Sand, superúspěšné album s Alison Kraussovou, kde si v meditativních skladbách zabroukali a nádherně souzněli, ať už šlo o folk-rock, country, nebo blues. Není to ani jako Band of Joy, další Plantův sólový počin z posledních let, a už vůbec není jako Led Zeppelin.

Rockový křikloun teď zpívá jemně, ale moc se nepřibližuje popu. Album plné překvapení si libuje v blízkovýchodních a afrických vlivech, ale i ve folku, country. Šetří kytarovými riffy, i když se také objevují, a často si obléká elektronický kabát. Posluchačstvu se rozhodně nijak nepodbízí - snad by se dalo mluvit i o skladbách „tranzovních“.

Na albu je napsáno Robert Plant a bývá označováno za desáté sólové, jde ale vlastně o skupinu The Sensational Space Shifters. Lullaby and … the Ceaseless Roar je to kolektivní dílo partičky, kde vystupují třeba Juldeh Camara (gamibijský zpěvák a hráč na jednostrunné housle ritti) s Justinem Adamsem, britským kytaristou s velkým citem pro Afriku (produkoval třeba alba pouštních bluesmanů Tinariwen, spolupracoval s Peterem Gabrielem). Camara a Adams u nás již také vystupovali pod názvem Juju. Klávesista John Baggot se zase objevoval u Portishead.

S touto objevitelskou deskou si zacestujete od staromódní country až k vesmírným zvukům. Neotřelý počin, který ovšem klade na posluchače nároky.

Celkové hodnocení: 70 %

Reklama

Výběr článků

Načítám