Zatímco jiná podzimní novinka, Vinaři, se marně pokoušela vydobýt pár úsměvů z jediné řídké historky o krádeži prasete, tady se tvůrci naopak pokoušejí vršit vtipy, kam se podíváš. Ale natočit komedii, a ještě v rozsahu seriálu, nejde samo sebou, a nebýt opory ve výborných hercích, Neviditelní by až tak nezaujali.

Novinář, publicista a nyní i debutující scenárista a režisér Radek Bajgar by letitou blbou náladu v Česku zjevně rád proměnil v hravou, přesto kousavou a asi i mírně crazy komedii o společnosti, která za sebe nechává vládnout „šikovné kluky“ a pak se diví, co všechno dovedou.

Pravda, někteří se přitom neubrání obdivu. Jako třeba Monika, krásná, ale prostá slečna, jejíž „Iví“ to s odkláněním veřejných peněz poněkud přehnal a je mu v patách policie. Když se však známý lobbista při marném pokusu utopit ve Vltavě dostane mezi přísně utajenou komunitu vodníků, začnou se i tady dít věci, dokonce se zdá, že mafiánské praktiky by mohly posloužit dobru celého vodnictva.

Bajgarovi vodníci od Vltavy, kteří „z úcty“ odkazují k nezapomenutelné filmové komedii Václava Vorlíčka Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, nakráčí na obrazovku sice sympaticky lehkou nohou, jenže hned vzápětí si pokazí tempo nekonečným představováním. Škoda. A k tomu všemu se ještě v druhém díle princip výpovědí na kameru kamsi po anglicku vytrácí.

Jiří Langmajer se jako lobbista Ivo Laušman marně pokouší spáchat sebevraždu utopením.

Jiří Langmajer se jako lobbista Ivo Laušman marně pokouší spáchat sebevraždu utopením.

FOTO: Česká televize

Není pochyb, že tenhle seriál autora a jeho tým bavil, duch spřízněné party pronikající na obrazovku se bohužel nedá přehlédnout. Prozradí autorův začátečnický entuziasmus a podtrhne fakt, že satiricky laděnému seriálu by prospěl ráznější dramaturgický zásah.

Chvílemi tenhle proud nápadů dokonce připomene poněkud rozdivočelou řeku, o níž není jisté, jestli za okamžik nezamíří z břehů, naštěstí se ale Bajgar opírá o výborné herecké obsazení, které živelní pohromu prostě nedovolí. Vynikající je jak Jiří Langmajer coby lobbista Laušman, tak Jiří Bartoška jako ambiciózní a pragmatický šéf velké vodnické rady Hubert Vydra, nebo Luděk Sobota, svědomí vodního lidu a Hubertův věčný oponent.

Pokud je kousek pravdy na sebekritickém bonmotu režiséra, že teprve od sedmého dílu začal matně tušit, co dělá, a proč je u toho tolik lidí, jednoho napadne pouze – jen abychom to do té doby nevzdali.

Ať už to dopadne, jak chce, přesto si Neviditelní a s nimi i Kavčí hory zaslouží ocenit za snahu provětrat tuzemskou atmosféru, které roky vládnou ukoptěné vztahové seriály a lidové žertíky, o poznání chytřejším humorem.

Celkové hodnocení: 75 %