Ježkův Klavírní koncert zahrál bravurně Tomáš Víšek, který svým extravagantním vystupováním včetně dlouhého rovnání listů notové partitury jako by byl pro dílo s jazzovými prvky předurčen. Přidal i Ježkův Bugatti step.

Válek s orchestrem vedle jazzově cítěného doprovodu k Ježkovi zaujali nesnadným Fišerovým Double for orchestr z roku 1969 a zejména vitálně provedenou slavnostní Smetanovou Triumfální symfonií E dur s citací rakouské hymny.

Pozvat na Pražské jaro mužské vokální kvarteto QVOX byl dobrý nápad. Tím však bohužel výčet pozitiv končí. QVOX uvedl hodinový „kocourkovský“ program v pondělní podvečer v hale Národního technického muzea, která je akusticky i prostorově pro tento počin nevhodná. Hala s velkým dozvukem i špatné ozvučení se negativně podepsaly na srozumitelnosti textu i souzvuku vokálních harmonií, komika kabaretního rázu zanikala v rozhlehlých prostorách.

Vokální kvarteto QVOX v Národním technickém muzeu při pondělním Kabaretu z kufru na Pražském jaru.

Vokální kvarteto QVOX v Národním technickém muzeu při pondělním Kabaretu z kufru na Pražském jaru

FOTO: PJ Ivan Malý

Ostatně ani pěvecky tento repertoár kvartetu nijak zvláště nesedí. Kdyby dramaturgie Pražského jara pozvala QVOX v Roce české hudby s jejich pěvecky působivou interpretací Janáčka, Křížkovského či Dvořáka, ušetřila by publikum i čtveřici interpretů rozpaků a zklamání.