Hlavní obsah

Pražské jaro připomnělo Ježka

3. 6. 2014, 12:07
Právo, Radmila Hrdinová, Vladimír Říha

Dílo Jaroslava Ježka zaznělo na pondělním koncertu Pražského jara, kde řídil Pražské symfoniky FOK ve Smetanově síni Obecního domu Vladimír Válek. Program byl, až na Wagnerovu předehru k třetímu dějství Lohengrina, ve znamení české hudby - Luboše Fišera, Jaroslava Ježka a Bedřicha Smetany.

Foto: PJ Ivan Malý

Dirigent Vladimír Válek a pianista Tomáš Víšek při Ježkově Klavírním koncertu ve Smetanově síni

Článek

Ježkův Klavírní koncert zahrál bravurně Tomáš Víšek, který svým extravagantním vystupováním včetně dlouhého rovnání listů notové partitury jako by byl pro dílo s jazzovými prvky předurčen. Přidal i Ježkův Bugatti step.

Válek s orchestrem vedle jazzově cítěného doprovodu k Ježkovi zaujali nesnadným Fišerovým Double for orchestr z roku 1969 a zejména vitálně provedenou slavnostní Smetanovou Triumfální symfonií E dur s citací rakouské hymny.

Pozvat na Pražské jaro mužské vokální kvarteto QVOX byl dobrý nápad. Tím však bohužel výčet pozitiv končí. QVOX uvedl hodinový „kocourkovský“ program v pondělní podvečer v hale Národního technického muzea, která je akusticky i prostorově pro tento počin nevhodná. Hala s velkým dozvukem i špatné ozvučení se negativně podepsaly na srozumitelnosti textu i souzvuku vokálních harmonií, komika kabaretního rázu zanikala v rozhlehlých prostorách.

Foto: PJ Ivan Malý

Vokální kvarteto QVOX v Národním technickém muzeu při pondělním Kabaretu z kufru na Pražském jaru.

Ostatně ani pěvecky tento repertoár kvartetu nijak zvláště nesedí. Kdyby dramaturgie Pražského jara pozvala QVOX v Roce české hudby s jejich pěvecky působivou interpretací Janáčka, Křížkovského či Dvořáka, ušetřila by publikum i čtveřici interpretů rozpaků a zklamání.

Reklama

Související témata:

Výběr článků