Giger se celý život zabýval fantastikou a surrealismem. Za práci na kultovním filmu Ridleyho Scotta Vetřelec obdržel Oscara v roce 1980. Podílel se také na filmech Poltergeist 2 (1986), Vetřelec 3 (1992) a Mutant (1995) nebo na počítačové hře Dark Seed.

Malíř, sochař a designér Hans Rudolf Giger se narodil 5. února 1940 ve švýcarském městě Chur. V Curychu studoval v šedesátých letech architekturu a průmyslový design. Začal se věnovat filmu a sám režíroval několik málo známých snímků jako Swiss Made (1968), Tagtraum (1973), Giger's Necronomicon (1975) a Giger's Alien (1979).

H. R. Giger v dobách prvního Vetřelce

H. R. Giger v dobách prvního Vetřelce

FOTO: Profimedia.cz

V sedmdesátých letech připravoval návrahy pro film Duna.

V sedmdesátých letech připravoval návrhy pro film Duna.

FOTO: Profimedia.cz

Gigerův bar ve Švýcarsku

Gigerův bar ve Švýcarsku

FOTO: Profimedia.cz

Příběh Vetřelce vymyslel americký scenárista Dan O´Bannon, který napsal i scénář Total Recall léta před vlastním natáčením filmu. Zpočátku se Vetřelec jmenoval "Star beast" a v průběhu času došlo v ději k mnoha změnám. Původně měl proti Vetřelci bojovat muž, ale jeden z producentů vymyslel, že žena by byla zajímavější.

Kolem roku 1976 příběh ještě přepracoval Walter Hill, který uzavřel smlouvu s 20th Century Fox a měl film i režírovat, tuto roli ale nakonec přenechal Ridleymu Scottovi. Společnost se ale bála investovat do akční sci-fi, protože právě přicházely Hvězdné války a nikdo nevěděl, jak dopadnou. Když měly obrovský úspěch, hollywoodský obr se rozhoupal a dal na Vetřelce osm miliónů dolarů, což bylo v sedmdesátých letech hodně.

Video

Giger dal podobu filmovému Vetřelci.

Podoba Vetřelce byla inspirována Gigerovým obrazem Necronom IV. Knihy kreseb jako Necronomicon a Necronomicon II a díla otištěná v časopise Omni mu vynesly mezinárodní renomé.

Giger také designoval nábytek pro film Duna, který měl režírovat Alejandro Jodorowsky, ale nikdy k tomu nedošlo. O mnoho let později použil jen pár jeho návrhů David Lynch.

Svůj oblíbený bio-mechanický styl pak uplatnil při zakládání Giger barů ve Švýcarsku a podílel se i na stylu speciální řady kytar Ibanez a na několika obalech hudebních alb. V roce 1998 výtvarník získal zámek St. Germain v Gruyères a založil tam se svou ženou muzeum H. R. Gigera.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Gigerovo muzeum a bar ve Švýcarsku