Člověk by jí tu lacinost mohl mít za zlé. Talentovaná dívka totiž napsala a nazpívala písničky, které jsou na hony vzdálené podbízivému střednímu proudu a jeho ještě podbízivější taneční podobě.

Skladby na debutovém albu mají synthpopový charakter, autorsky k nim bylo přistupováno z hlediska indierockové dravosti a Sky Ferreira je zpívá tak, že mají přitažlivost skrz její hlas.

Obal alba Night Time, My Time.

Obal alba Night Time, My Time

FOTO: Universal Music

Ctí melodické linky a také hudební historii. Vrcholným momentem v tomto ohledu je písnička I Will, ve které se sešlo několik hudebních fází a vlivů. Začíná jako by Pearl Jam rozehrávali grungeovou slávu, pulzující elektronikou oprašuje novou vlnu, k refrénu jako by dorazila popová rádiová kapela Bananarama a v rockové mezihře je slyšet i naštvanost skupiny Hole.

Sky Ferreira putuje od osmdesátek před devadesátky dál. Není progresivní, její síla je v tom, že umí vybrat dobrá semínka z let minulých, sbalit je do úhledné formy písničky a nabídnout ji jako hudební řeč dneška zbavenou frází.

Je to tak ve větší části písniček. Jejich zvuk je halasný, špinavý a hrubý, kytary jsou v nich hlučné, elektronika rozhodující a zpěv téměř až dívčí.

Tyto ingredience, pravda, napovídají, že by z jejich společného použití mohl vzejít chaos. Nic však není vzdálenější pravdě. Night Time, My Time je sofistikované album z hranice popu a rocku. Ženský element na něm má šarm, divokost a díky obalu i špetku erotiky.

Sky Ferreira: Night Time, My Time
Universal Music, 57:07

Celkové hodnocení: 80%