Právě proto vytvořil cyklus osmnácti vtipů nazvaný Husita Pivrnec, který je premiérově součástí expozice. A k tomu přidal i vlastní olejové obrazy.

Výstava tedy představuje Urbana nejen jako talentovaného lidového glosátora sypajícího z rukávu mírně košilaté kreslené fóry, ale také jako zajímavého malíře.

Ovšem vtipy jsou pro něj signifikantní. Proč má jeho kreslený humor takovou popularitu? Protože obsahuje překvapující rytmus a dynamiku děje. Urban toho dociluje tím, že všechny figury dokonale promýšlí a výtvarně propracovává. Stejně tak okolní prostředí, na němž s každou linkou prokazuje svůj neopakovatelný smysl pro detail, který vtip ještě akcentuje a dokresluje. Proto se vyplatí sledovat nejen text v bublinách, ale je nutné si všímat i nenápadných drobností.

Olejové obrazy odkrývají Urbanovo výtvarné vidění v plné kráse. Jen jeho cit pro barvu je překvapivý. Najdeme v nich odkazy nejen na naivismus, ale také můžeme vypozorovat volné citace Bosche, Muncha či Cézanna.

Ovšem všechny výše uvedené práce jsou pojaté takříkajíc „pivrncovsky“. Když se díváme na obraz, na kterém jsou tři sudičky s extaticky planoucíma očima, ve tváři dítěte snadno identifikujeme karikaturní škleb. Akt smyslné ženy zase mezi nohama zdobí zip a Výkřik Edvarda Muncha doplňuje cigareta v ruce ústřední postavy.

Vystavena jsou i vážnější díla

Urban v sobě zkrátka humoristu nezapře. Přesto na výstavě můžeme vidět i vážnější díla. Obraz Ďáblova snídaně vyvolává Boschovu představu pekla a člověka napadá, že tady už opravdu končí legrace.

Portrét ženy s polozakrytou tváří v nás zase evokuje spíše romantickou lásku než zemitou sexuální srandu.

Petr Urban touto výstavou dokazuje, že umí svůj talent využít na více frontách a že by bylo kardinální chybou chápat ho jako přisprostlého čmárala, který v hospodě za pivo a rum nakreslí na tácek jakýkoli lascivní fór pro obveselení.

Petr Urban
Galerie U Radnice, Tábor, do 21. dubna

Celkové hodnocení 80 %