Soukromá sbírka je bankou ruské ikony, ale významné jsou i soubory křesťanského a byzantského umění.

Současná výstava byla připravena k 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Nejstarší deskový obraz pochází v první poloviny 15. století a jde o vyobrazení proroka Gedeona. Jeho autor byl ovlivněn dílem slavného Rubleva.

Většina ikon však vznikla v období 16. – 19. století. Symbolem výstavy se pak stala působivá ikona se sv. Janem, namalovaná kolem roku 1700.

Soubor je velmi kvalitní, ostatně dokládá to i srovnání, které se nabízí každému, kdo po prohlídce strahovské výstavy navštíví nedalekou stálou expozici Národní galerie ve Šternberském paláci, kde je soubor ikon z českých sbírek. Tak zajímavé ikony, jaké jsou nyní na Strahově, povětšinou v Národní galerii nemáme.

Sv. Jan Evangelista, ikona z doby kolem roku 1700.

Sv. Jan Evangelista, ikona z doby kolem roku 1700.

FOTO: Právo - Peter Kováč

Ikonografie, kompozice i stylizace postav a symbolů byly u ikony předem určeny, malíř se mohl vyjádřit jen barvami a liniemi. Tradici, sahající do samých počátků křesťanství, bylo nutné ctít. Z výstavy nicméně pochopíme, jak se v rámci mnoha omezení mohly prosadit při malování ikon umělecky silné osobnosti.

Ikona měla po staletí vliv na západní umění. Ctil ji ve středověku Duccio i Jan van Eyck, v manýrismu El Greco, v moderním umění Malevič a Chagall. V Čechách z iniciativy Václava IV. vznikla v roce 1396 Březnická madona, která je unikátní gotickou kopií byzantské ikony.

Výstava nenabízí jen deskové obrazy. Najdeme na ní i rukopisy a první ukázky knihtisku, třeba s ilustracemi k Apokalypse s vizí toho, co lidstvo jednou čeká. Divák na Strahově objeví i rekonstrukci pracovny teologa, obklopeného rukopisy a prvotisky. Má být připomenuto, že umělec tvořící ikony nebyl jen malíř, ale také učenec. Část výstavy je věnována úctě sv. Cyrilovi a Metoději, jak se projevovala v ikonografii východoevropského umění.

Na počátku bylo slovo
Strahovský klášter Praha, do 4. května.

Celkové hodnocení 75 %