Nápisům se speciálně věnovala italská odbornice na islámskou kulturu Maria Vittoria Fontanová a zjistila, že arabské texty se objevují i na dalších Giottových malbách a že je najdeme i na obrazech jeho předchůdců.

V Národním muzeu v Pise mají ukřižovaného Krista, kterého namaloval umělec neznámého jména už v první polovině 13. století, před narozením Giotta, a dalším příkladem z téhož století může být madona v kostele Santa Marie Maggiore ve Florencii od malíře Coppa di Marcovalda, o generaci staršího, než byl Giotto. Na obou dílech se vyskytují nápisy v arabštině oslavující většinou Alláha.

Giottův ukřižovaný Kristus visící v interiéru kostela Santa Maria Novella ve Florencii, nejslavnější dílo rané italské renesance.

Giottův ukřižovaný Kristus visící v interiéru kostela Santa Maria Novella ve Florencii je nejslavnější dílo rané italské renesance.

FOTO: Právo - Peter Kováč

Muslimové ve středověké Itálii

Giotto a jeho předchůdci nebyli nějací tajní muslimové, ostatně s arabskou kulturou se mohli pohodlně seznámit přímo doma, na Apeninském poloostrově. V normanské jižní Itálii byla ve 12. století arabština vedle latiny a řečtiny úředním jazykem. Křesťanští vládci se tam obklopovali orientálním přepychem a vypadali víc jako sultáni než králové vládnoucí s papežovým požehnáním.

Na islámských luxusních předmětech se často objevují texty v arabštině doplňující dekoraci.

Na islámských luxusních předmětech se často objevují texty v arabštině doplňující dekoraci.

FOTO: Právo - Peter Kováč

Lucera v italské Apulii fungovala po celé 13. století jako muslimské město, které založil císař Fridrich II. a přesídlil sem jako do rezervace mohamedány ze Sicílie. Mezi historiky se značně liší údaje o tom, kolik tam bylo deportováno vyznavačů proroka Mohameda. Odhad kolísá od 15 do 50 tisíc, což by byl počet obyvatel Prahy za císaře Karla IV. V Apulii měli italští muslimové velké mešity, vlastní samosprávu a nejméně po dvě generace vyznávali bez problémů svoji víru.

Pravidelný kontakt s islámskými zeměmi udržovaly také všechny italské přístavy jako Palermo, Benátky, Janov a Pisa. Abylo to i vidět. V Palermu je katolická katedrála bohatě zdobená muslimskými ornamenty a fasádu dóžecího paláce v Benátkách ozvláštnily v horní části podivné dekorace, odvozené z výzdoby egyptských mešit.

Dovoz luxusu z muslimských zemí

Pro Toskánce měla význam především Pisa. Námořníci z tohoto města vybudovali na pobřeží muslimské severní Afriky svoje přístavy a vládci Tunisu a Alžíru jim vydávali speciální privilegia, že s nimi mohou obchodovat právě jen oni. S Janovem pak Pisa na život a na smrt soupeřila o muslimské trhy.

Z Pisy se po řece Arnu až do srdce samotného Toskánska vozila řada islámských výrobků a v Giottově a Dantově Florencii patřily k vyhledávanému luxusnímu zboží. Šlo o jemné tkaniny, zdobenou keramiku a tepané kovové nádoby. Všechny dovážené předměty pokrývaly nápisy v arabském písmu, povětšinou citáty z koránu, ale křesťané je chápali nikoliv jako vyznání víry, ale jako zajímavě ztvárněné ornamenty a umělecké kuriozity.

Nešlo jen o módu v Itálii

Francouzský král Ludvík IX., prohlášený po smrti za svatého, si z křižácké výpravy do Egypta přivezl nádhernou tepanou nádobu s arabskými nápisy, což ukazuje, že nešlo jen o módu v Itálii. Tento poklad se nyní stal největší atrakcí sbírky islámského umění v pařížském Louvru. Z napodobování arabských nápisů se stala obrovská móda v dekorativním umění křesťanského středověku.

Detail Krista – dole pod paží je arabský koberec a vlevo nahoře červený pruh s arabskými texty.

Detail Krista – dole pod paží je arabský koberec a vlevo nahoře červený pruh s arabskými texty.

FOTO: katalog Giottův krucifix

Jako ornamenty je najdeme na hlavicích sloupů ve francouzském klášteře v Moissacu nebo na kostelních vratech chrámu v Le Puy-en-Velay v kraji Auvergne. Časté jsou také v křesťanských španělských rukopisech. Kuriózním případem z druhé poloviny 12. století je sklomalba na oknech západního průčelí francouzské katedrály v Chartres, kde objevíme vyobrazení, jak se tři králové přišli poklonit právě narozenému Ježíškovi a jako dary mu přinášejí zlaté mince.

Scéna odpovídala líčení apokryfního Matoušova evangelia, podle něhož mudrcové z východu nejprve obdarovali novorozeně zlaťáky a teprve pak každý věnoval svůj dar – zlato, kadidlo a myrhu. A středověký malíř jako peníze obětované spasiteli světa přesně reprodukoval arabské dináry Almorávidů ze Španělska, včetně toho, že jsou zřetelně pokryté citáty z koránu. To vše v chrámu uctívaném křesťanskými poutníky.

Islámský koberec ze Španělska

Že se i Giotto, otec italské renesance, stal obdivovatelem zručnosti muslimských řemeslníků, o tom svědčí nejen nápisy na rámu jeho florentského ukřižovaného Krista, ale i závěs, který sem namaloval po obou stranách zmučeného těla. Textilie přesně reprodukuje islámský koberec. A italští odborníci identifikovali jeho zdroj: vyrobila ho tkalcovská dílna, která působila v muslimském Španělsku. Prostě i v době krvavých křížových výprav byl Giotto vůči hodnotám islámské kultury možná vstřícnější než my dnes.

Jeho krucifix se dnes vznáší na svém původním místě vysoko v lodi klášterního kostela Santa Maria Novella. K tomu, abyste arabské nápisy uviděli, musíte mít dalekohled. Až při dostatečném zvětšení jsou dobře patrné tam, kde je orámování pokryto červeným pásem, který tvoří podklad pro texty namalované černě. Pikantní je, že Giotto vytvořil Krista pro kostel řádu dominikánů.

Dominikáni se považovali za boží psy (latinsky domini-canes), kteří obětavě chrání křesťanské stádo před vlky, symbolizující nevěřící a kacíře. Kdyby převor kláštera věděl, co mu to vlastně umělec namaloval na nejposvátnějším obraze v chrámu, asi by se upřímně zděsil. On však stejně jako Giotto islámské texty považoval jen za krásnou dekoraci. Takže šok nastal, až když se do průzkumu pustili moderní badatelé.