Máte představu, jak rozsáhlé dílo váš otec vytvořil?

Ano, jistou představu mám, navíc nejsem na tento úkol sama. Otcovým dílem se zabývá několik specialistů již dlouhá léta. Evidenci mají precizně zpracovanou.

Přesto všechno vám to přesně říct nedokážu. Kája byl neskutečně pracovitý a výtvarně plodný. Vytvořil tisíce kreseb od komiksu přes titulky do televize až po olejomalby.

Víte, jakou část z toho vlastní vaše rodina a jakou soukromí sběratelé?

Odhaduji, že naše rodina disponuje přibližně polovinou díla. Jsou v ní věci méně zajímavé, například ilustrace dělané na zakázku do televize či různých časopisů nebo komiksy typu Lips Tullian či zvláštnosti. Těmi jsou například dopisy, které otec psával mamince a výtvarně je zdobil.

Napadá mě, že většina věcí se dá nazvat raritami, a jedná se řádově o desetitisíce rarit. Máme také několik olejomaleb, což mě těší nejvíce, protože jich není mnoho.

Kolik přesně?

Zhruba několik desítek. Obrazy ukazují, že Kája Saudek nebyl jen výborný kreslíř, ale také výtečný malíř.

Mého strýce kdysi vykradli a kromě peněz a lehce zpeněžitelných věcí vzali i jednu olejomalbu, kterou otec někdy v šedesátých letech namaloval na motivy Franciska Goyi. Zloději evidentně nešli po umění, kterého tam byl dostatek, ale tohle jim zkrátka nedalo. Pravděpodobně si mysleli, že jde o známý originál z osmnáctého století.

Chci zorganizovat větší výstavu ke Kájovým osmdesátinám někdy příští rok na začátku léta. Součástí expozice by měly být zmíněné olejomalby.

Berenika Saudková tvrdí, že spousta obdivovatelů díla jejího otce s rodinou komunikuje a pomáhá jí.

Berenika Saudková

FOTO: PRÁVO – Milan Malíček

Jak jste se dozvěděli, že někdo chce vydražit komiks Muriel a andělé?

Vlastně náhodou. Spousta obdivovatelů Káji s naší rodinou komunikuje a spolupracuje s ní.

Najednou někteří z nich začali volat, že původně ztracený komiks Muriel a andělé, který jsme hledali čtyřicet let, jde do dražby. Prosili nás, ať s tím něco uděláme. Byla to zvláštní situace. Na jednu stranu jsme měli obrovskou radost, že komiks existuje, na druhou stranu nás vyděsilo, že bude v aukci rozprodán, a tím pádem navždy zničen. Celá věc kolem tohoto díla je komplikovaná. Dodnes například nevíme, kdo komiks do aukce dal.

Vrátil vám někdo sám od sebe nějakou otcovu práci?

Ano, stalo se to. Otec mnoho věcí ze strachu z minulého režimu poschovával u přátel. Když se doba změnila, mnoho z nich kresby nazpět vrátilo. Vracejí se nám také obrázky, které zapůjčil svým „žákům“ coby učebnice. Napadá mě kreslíř Jiří Filípek, jenž se mi před pár měsíci ozval s tím, že by mi chtěl předat složku kreseb, kterou mu Kája zapůjčil těsně předtím, než onemocněl. Je to krásné poznání, když zjistíte, že lidé jsou i dobří.

Jsou nějaké práce Káji Saudka v cizině?

Ano, vím o několika sběratelích v USA, Německu či Nizozemsku. Naštěstí jich není tolik, protože se otec za hranice veřejně moc nedostal.

Když jsem si byla naposledy domluvit výstavu v jedné galerii v USA, zaujala galeristu dovezená Kájova kniha komiksů.

Prohlédl si ji a vykřikl: „Počkejte, kdo to vlastně je? To musí být nějaký mladý kluk, že ho neznám?“ Když jsem mu odpověděla, že otec tvoří víc než sedmdesát let, málem dostal infarkt.

Stát se o dílo Káji Saudka nikdy nezajímal?

Až na výjimky se státní instituce o jeho tvorbu dlouhá léta příliš nezajímaly.

Naštěstí se tento názor v posledních letech začíná měnit. Jako příklad bych uvedla státní Muzeum umění Olomouc, kde právě probíhá rozsáhlá retrospektivní výstava.

Národní galerie už sice vlastní ve svých sbírkách několik Kájových kreseb, ale celkově by si jeho dílo zasluhovalo větší úctu.