Skupina Kafka Band, v níž se sešli Jaromír 99, spisovatel Jaroslav Rudiš, producent a muzikant Dušan Neuwerth a další hudebníci, se rozhodla natočit ke komiksu soundtrack. Jmenuje se Das Schloss a v pátek 14. 2. vychází.

Proč takový projekt vlastně vznikl?

Jaromír 99: S Davidem Mairowitzem jsme udělali komiks Zámek, který byl vydán v Anglii, Německu i Česku. Lidi z Literárního domu ve Stuttgartu pak napadlo, že společně s Mairowitzem připraví výstavu Kafka v komiksu, a zeptali se mě, jestli bych mohl dát dohromady nějakou minikapelu, která by hrála na vernisážích. Výstava je totiž putovní.

Protože jsem ten komiks kreslil šest měsíců, byl jsem Kafkova díla doslova plný. Zkusil jsem proto zhudebnit první kapitolu Příchod, ale udělal jsem to v češtině, což mi přišlo moc lyrické a romantické.

Přestože původní nápad byl, že na vernisážích budeme hrát jen s Dušanem Neuwerthem, napadlo mě angažovat i Jardu Rudiše. Přišlo mi zajímavé udělat literární část v němčině, v originálním jazyce knihy, a doplnit ji českými pasážemi. Postupně se ukázalo, že jako celek to nejlépe zní s účastí dalších muzikantů.

Je těžké skládat hudbu k literárnímu dílu?

Jaromír 99: V pauzách při kreslení komiksu jsem relaxoval tím, že jsem si brnkal na kytaru. V té atmosféře nebylo těžké napsat první skladby a k nim pak přibyly nápady ostatních členů kapely. Věděl jsem, že hudba by měla být temná, současně trochu groteskní a zahraná na nástroje z doby, v níž se příběh odehrává.

Rudiš: Nechtěli jsme, aby to bylo literární čtení podepřené muzikou. Naším záměrem bylo napsat písničky. Surové, temné, ale taky trochu křehké a něžné.

Neuwerth: Jardovu čtení jsme kvůli tomu měnili rytmus nebo jsme zkracovali texty. Výsledek se měl přibližovat atmosféře písniček Leonarda Cohena.

Podle jakého klíče jste vybírali kapitoly, které opatříte hudbou?

Rudiš: Zámek je nedokončený román napsaný před skoro sto lety, který ale přesahuje do současnosti. Má stále spoustu čtenářů, adaptuje se pro divadla, film či rozhlas. Je to krásný středoevropský příběh o nedorozumění, odcizení, samotě a velké nešťastné lásce.

Odehrává se během jednoho týdne, ale máte pocit, že v něm zeměměřič K. prožil celý život. Do zasněžené vesnice přichází jako silný člověk, na konci je starý, zničený a rezignovaný. Ale pořád ještě žije.

V té krásné knize jsou místa, která se nám pro děj zdají zásadní, třeba milostný příběh K. a vesnické dívky Frídy, která jej zničí. Po nich jsme sáhli přednostně, přičemž jsme brali ohled i na to, aby je bylo možné zhudebnit. Vyprávěné texty jsou přímo z románu, refrény, které jsou zčásti zpívané, jsme vymýšleli my.

Neuwerth: Celou desku jsme natočili za tři dny ve studiu Sono. Bylo to perfektní, vrátili jsme se tam ke starému způsobu nahrávání. V těch skladbách zůstaly všechny původní emoce, jsou nahrané živě.

Nelákalo vás dát ve vašem provedení románu nějaký konec?

Jaromír 99: Když jsem poprvé hovořil s Davidem Mairowitzem, říkal mi, že by příběhu rád nějaký alternativní konec vymyslel. Ani on si na to ale nakonec netroufl a komiks zakončil prázdnou bublinou, což mi připadne velmi silné. Myslím si, že úcta ke Kafkovu jazyku a příběhu nedovoluje jeho příznivcům a dalším tvůrcům jít v tom příběhu dál.

Bude skupina Kafka Band vystupovat?

Rudiš: Kafka Band už vystupuje, rozjelo se to úplně samo. Máme několik nabídek, zvláště z Německa a západních zemí, abychom hráli na různých literárně hudebních akcích.

V pátek 14. února je například křest alba v Mnichově a zdá se, že bude vyprodáno. Myslím si, že diváky k téhle kapele přitahuje hlavně spojení literatury a hudby. Na vystoupeních je s námi ještě VJ Clad, který se stará o živé projekce.

Vznikne někdy druhé album Kafka Bandu?

Jaromír 99: Možné je všechno. Berme to v tuto chvíli jako otázku nabídky a poptávky. Poptávka je, takže je možné, že jednou za námi někdo přijde s tím, abychom zhudebnili jiné Kafkovo dílo, třeba Proces.

Zcela vážně si ale myslím, že k těm deseti písničkám na albu Das Schloss bychom mohli vydat minialbum s Kafkovými povídkami. Dál už nepřemýšlím.