Dokazuje to ostatně i na svém novém albu. Vyšlo na konci loňského roku a jmenuje se Zapal dům, poraž strom...

V první řadě je Insania nadále tvrdá rocková kapela, která má možná kdesi v hloubi jako základ svého soundu hard core, tak koneckonců začínala, nicméně dnes se pohybuje spíše v oblasti razantního indie rocku, což nikterak její kvality neobrušuje. Naopak.

Insania: Zapal dům, poraž strom...

FOTO: X Production/Redblack

Když před lety dospěla k rozhodnutí neomezovat se stylem, rozvolnila autorské tahy a mohla se posléze klidně pochlubit i nějakou tou silnou melodií. Na nové desce to již dělá přirozeně. Rockový základ je v podstatě ve všech skladbách obestřen jasně danou, srozumitelnou a kultivovanou melodickou linkou, kterou kočíruje zkreslený a tím pádem nápadný výraz zpívajícího kytaristy Polyho.

Božská komedie, Ať shoří v pekle všechny kapely světa!, Sfoukni za mě svíci, Základy zla či Neprojdou!, to jsou silné nápadité skladby. V nich (i dalších) si udávání aktuální stylové polohy rozebraly dva klíčové nástroje – kytara a klávesy. Tam, kde zurčí kytara, je patrný rockový základ. Když se ale do popředí proderou popově laděné zvuky a melodické postupy kláves, blíží se Insania – ač to s ohledem na její kořeny zní jakkoli podivně – k popovému hájemství.

Její texty v češtině jsou přitažlivé ve své přímočarosti, otevřenosti, nápaditosti i provokativnosti. Je v nich peklo i ráj, ďábel i Bůh, nechybí láska ani démoni, stejně tak černý humor. O tom všem zpívá Poly tak samozřejmě, že to zláká probádat svět Insanie velmi podrobně. Vzdor smíšený s hravostí, kterého se v něm dobereme, má totiž v podání brněnské kapely obrovské kouzlo.

Nové album Insanie nestrádá slabými místy a vzhledem ke své zvukové i textové rozpínavosti docela snadno opanuje kulturní chutě několika posluchačských generací.

Insania: Zapal dům, poraž strom...
X Production/Redblack, 43:38

Celkové hodnocení: 80 %