Hlavní obsah

RECENZE: Kontrafakt se snaží vstoupit do stejné řeky na jiném místě

Právo, Milan Slezák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

S návraty po letech to v hudebním světě nebývá až tak jednoduché. Ne vždy taková událost osloví všechny bývalé fanoušky či pomůže nalézt posluchače nové. Slovenští hiphopoví Kontrafakt, tedy trio Rytmus, Ego a Anys, vydali před lety album Bozk na rozlúčku a zdálo se, že se pánové budou věnovat svým dalším aktivitám. Teď jsou zpět a titulem nové desky hlásají – Navždy.

Foto: Právo - Jan Šída

Nejvýraznější osobností Kontrafaktu je bezesporu Rytmus.

Článek

Hned v úvodní skladbě O5 S5 zazní: „…Kontrafakt je späť, aj keď nikdy nebol preč…“, a jestli to platí doslova, ukáže zbytek nahrávky. Popravdě řečeno, výsledek není úplně jednoznačný.

Ano, Kontrafakt vydal další desku s novým materiálem, ale je to tak trochu jiný Kontrafakt. Možná dospělejší, možná časem a zkušenostmi poznamenanější, každopádně stále také v některých písních snažící se znovu probudit svoji typickou siláckou pózu „správných borců“, co všem „na plnou hubu“ řeknou, že právě oni jsou ti nejlepší, kašlou na všechny okolo, ale všichni se jim snaží vetřít do přízně.

Foto: Universal Music

Obal albu skupiny Kontrafakt.

Proč si pořád část rapujících myslí, že zrovna takhle musí být jejich texty stavěny, zůstává záhadou. Vždyť kdyby byl nejlepší každý, kdo o tom sám sebe přesvědčuje ve svých textech, bylo by u nás nejlepších rapperů tolik, že bychom je mohli skoro vyvážet.

U Kontrafaktu k tomu neodmyslitelně patřívaly i vulgarismy všeho druhu a specifický jazyk, srozumitelný nejvíce „příslušníkům spřízněných kmenů“. Jazyk zůstal, vulgarismů maličko ubylo a občas některými kusy problesknou i trochu vážnější témata než výše naznačená.

Dalším problémem může být i určitý vývoj pozice hip-hopu, ten se už dávno posunul z provokativního stylu do hitparádových žebříčků a řečiště všeobjímajícího soudobějšího středního proudu, který ve svých textech ale nezřídka pranýřuje. I na nahrávce Navždy se tento zajímavý paradox projeví. Jak snadno lze uvěřit jejich „jebem underground, jebem komerciu“ (z textu, mimochodem jedné z nejpovedenějších skladeb desky JBMNT) triu, kde jeden usedl v porotě televizní vyhledávací talentové soutěže po bok třeba Michala Davida a druhý zase prorazil na špice našich hitparád s prvoplánovým rozradostněným letním hitem Žijeme len raz?

Jednoduchý černý obal s bílým písmem jako by trochu symbolizoval mírně temnější zaměření hudebních podkladů (o které se z velké části postaral Maiky Beatz) a nakonec i některých textů. Objeví se i pár zpívaných rʼnʼb refrénů (Kým neskapem, No a čo nebo hudebně asi nejprovzdušněnější Taxi). Nejsilnější je ale Kontrafakt stále, když se rozjede po svých dobře známých kolejích. Titulní skladba Navždy a již zmiňovaná, s určitým vtipem podaná JBMNT se nakonec jeví jako ty nejvýraznější.

Jestli se však souboru pokus o vstup do stejné řeky, jen v jiném místě trochu dál po proudu, povedl, na to album jasnou odpověď nedává.

Kontrafakt: Navždy
Tvoj Tatko Records, 59:58

Celkové hodnocení: 65 %

Reklama

Výběr článků

Načítám