Kniha je zajímavá především výtvarným zpracováním. Příběh má víceméně banální děj a místy až hektickou strukturu, ale není to proto, že by ho scenárista Miloš Macourek neuměl napsat. Ideovou náplň zcela podřídil výtvarnému projevu Káji Saudka.

Lze dokonce říci, že i jednotlivá písmena či věty mají především svou vizuální úlohu a teprve až na druhém místě se můžeme zabývat tím, co text říká. Skoro by se kacířsky chtělo dodat, že slovní náplň není příliš důležitá.

Například na stránce 87 je téměř celá plocha vyplněná citoslovci. Připomíná trochu popartová díla Warhola nebo Lichtensteina a klidně by mohla viset zarámovaná na zdi jako obraz.

Ovšem to, co dovede Saudek nejlépe, je figura. Ctí totiž především žánr a veškeré postavičky mírně deformuje a vlastně i trochu ironizuje. Předimenzované svaly mužů a stejně tak přehnané vnady krásných žen dávají obrázkům výraznou dynamiku. Mírně zdeformované proporce padouchů a jejich zbraní zase nabádají čtenáře, že by dílo neměl brát doslova a že je to jen zábava.

Zajímavě působí i celková kompozice jednotlivých obrázků. Některé jsou pojaté tak, jako by je někdo zobrazoval pomocí takzvaného „rybího oka“, jinde výtvarník proporce schválně prohýbá, aby docílil požadovaného efektu.

Výslednému dojmu napomáhají i zvolené barvy. Výrazná červená, zelená či fialová vytahují určité prvky dopředu, zatímco šedomodrá či černá vytvářejí naopak dojem jistého tajemna. Na takových kontrastech staví Saudek dějovou linii. Díky tomu dokáže neživé obrázky proměnit v živou hmotu odvíjejícího se příběhu.

Celou knihu zhltnete za chvíli, tak si vás její vizuální forma osedlá. Ale až dočtete na konec, nezahodíte knihu někam pod postel, protože Saudkovy obrázky nutí čtenáře prohlížet si stránky znovu a znovu.

Muriel a andělé
Nakladatelství Plus, 143 stran, 990 Kč

Celkové hodnocení: 90 %