Jednou z výjimek je současná výstava Svět tajemných Baltů, kterou v Brně do 28. září nabízí Moravské zemské muzeum a Masarykova univerzita. Diváci v Paláci šlechtičen najdou ukázky pravěké a středověké hmotné kultury z historického Pobaltí, to jest dnešní Litvy, Lotyšska, Estonska a severního Polska, s připomenutím vztahu českých zemí k této části Evropy.

Na přípravě výstavy se podílelo třicet pět muzejních, galerijních a vědeckých institucí, z toho deset zahraničních. Do Brna se dostalo více než dva tisíce předmětů především užitého umění, z nichž většina u nás nebyla nikdy vystavena. Zápůjčky z ciziny doplnily exponáty z českých a moravských muzeí a galerií. Třeba k představení výtvarného světa pravoslaví se do Brna dostal obsáhlý soubor ikon z pražské Národní galerie, které sice pocházejí až z 16. a 17. století, ale v mnohém opakují starší středověké vzory.

Středověké sklo jako doklad obchodních styků.

Středověké sklo jako doklad obchodních styků

FOTO: PRÁVO – Peter Kováč

Ceněným vývozním artiklem Pobaltí byl jantar, který se díky dálkovému obchodu dostával už v pravěku do Čech. Dokladem je nádherná bronzová dýka objevená v Praze-Suchdole, zdobená jantarovými a zlatými intarziemi. Jde o jeden z exponátů, kterými pražské Národní muzeum doplnilo obsáhlý soubor pravěkých zbraní a šperků.

Dýka z doby bronzové z Národního muzea v Praze.

Dýka z doby bronzové z Národního muzea v Praze

FOTO: PRÁVO – Peter Kováč

Nejobsáhleji je zastoupena doba pozdní antiky a raného středověku, obzvláště z hlediska dnes tak atraktivní historické každodennosti. Nejrůznější kovolitecké práce a oděvní doplňky jsou velmi zajímavé a prozrazují vztah pobaltských národů k ornamentům a dekorativnosti.

Obyvatelé pobřeží Baltského moře přijali v Evropě křesťanství jako poslední, proto tam směřovaly četné misijní i vojenské výpravy. Románské bronzové dveře z Hnězdna připomínají roli, jakou v tomto úsilí sehrál svatý Vojtěch z rodu Slavníkovců.

Poláci odlitek – přesné faksimile – naposledy vystavovali na rozsáhlé výstavě o dějinách Polska v Berlíně a nyní ho ochotně půjčili i do Brna.

Symbolem šíření víry mečem se stal Přemysl Otakar II., který k Baltu v polovině 13. století podnikl křižáckou výpravu s cílem kolonizovat dosud pohanské území. Památkou na jeho výpravu je město Kaliningrad čili Královec. Nicméně atraktivní část z hlediska zbraní a zbroje se týká bitvy u Grunwaldu, kde Češi bojovali jak ve vojsku Řádu německých rytířů, tak ve vítězných oddílech polského krále a litevského velkovévody Vladislava II. Jagella.

Středověká helma dokresluje téma křižáckých válek v Pobaltí

Středověká helma dokresluje téma křižáckých válek v Pobaltí.

FOTO: PRÁVO – Peter Kováč

Závěrečné jagellonské období už jen „vaří z vody“, s výjimkou několika cenností, jako jsou ornáty zapůjčené z Vilniusu. Tady organizátorům došly atraktivní exponáty i kreativní nápady.

Výstavu doprovází anglickočeský katalog s řadou příspěvků o vzájemném vztahu Českého království a Pobaltí, pro informaci návštěvníkům je všude audiovizuální systém a přehledné popisky. Tolik klady.

Problémem je architektonické řešení výstavy, což je ale dáno tím, že prostory Paláce šlechtičen nejsou pro podobné akce atraktivní. Kdyby výstava byla ve středověkých prostorách hradu Špilberk, hodnocení v procentech by bylo vyšší.

Svět tajemných Baltů
Moravské zemské muzeum, Palác šlechtičen Brno, do 28. září

Celkové hodnocení: 65 %