Podle odborníků je zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 výjimečnou ražbou v české novověké mincovní historii – jak pro množství drahého kovu a neobvyklou velikost, tak kvůli uměleckému zpracování. Na světě je známo pouze šest jeho exemplářů, jeho hodnota je prý nevyčíslitelná.

Výstava představí i dva dokonale průhledné brilianty o váze 24,1 a 11,95 karátů. V expozici bude vystavena také více než dvanáctikilová zlatá cihla České národní banky, která byla do budovy utajeně přivezena už začátkem týdne. Její aktuální hodnota se blíží deseti miliónům korun. I když bude vystavena ve dvojité průhledné pancéřové schránce, zájemci si ji budou moci malým otvorem jednou rukou potěžkat, řekl zástupce banky Josef Kuřík.

Vznik stodukátu nejasný

„Zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 je zajímavou mincovní ražbou s dodnes nejasným účelem. Dlouho byl označován za 'korunovační', avšak korunovace Ferdinanda III. na českého krále se konala v Praze už o dva roky dříve. Pravděpodobně jde o reprezentativní pamětní minci, raženou z radosti nad uzdravením krále z těžké choroby, jež ho krátce po korunovaci postihla,” uvedl vedoucí numismatického oddělení NM Luboš Polanský.

Podle kurátorky sbírky broušených kamenů NM Petry Burdové nejsou diamanty považovány pouze za drahé kameny a ozdobu šperků; jsou i symbolem ekonomického a mocenského postavení. „Briliant o váze 24,1 karátu ze sbírek Přírodovědeckého muzea NM je největším ve veřejných českých sbírkách. Vystavené brilianty muzeum získalo po rozpuštění diamantového fondu Státní banky československé v roce 1968,” uvedla. Výstava však představí i diamanty v surovém stavu.

Unikátem bude i zlatý slitek České národní banky o hmotnosti 12476,5 gramů a ceně přibližně deseti miliónů korun. Zlatý slitek je pojem pro zlato, zpracované odlitím do formy, případně ražbou z razidel, do podoby různě velkých předmětů různého tvaru, ryzosti a hmotnosti. Může jít o tvary oblé, hranaté nebo více složité. Tím nejběžnějším je kvádr nebo komolý jehlan. Slitky mohou mít různou ryzost, která se zpravidla blíží ryzímu obsahu. Jsou užívány k mezinárodnímu obchodu se zlatem, zejména mezi centrálními bankami.

Cyklus nazvaný Peníze návštěvníkům ukáže průřez tím, jakým způsobem se vyvíjelo finančnictví, jak se dají peníze vydělat i utrácet. V Náprstkově muzeu ho zahájila výstava Čas zámořských objevů. V různých objektech představí peníze jako společenský fenomén a upozorní na jejich vliv na život v průběhu dějin. V březnu na tyto expozice naváže v Národopisném muzeu výstava čtvrtá s názvem Venkov.