Na udělení ocenění aspirují filmaři z 32 evropských zemí, jména vítězů v desítce kategorií budou oznámena na slavnostním večeru v Berlíně 7. prosince. Do užšího výběru filmů, z nějž se nominace vybírají, proniklo letos 46 děl. Kromě zmiňovaných snímků s českou účastí je mezi nimi řada oceňovaných filmů, z nichž některé už prošly i kiny v ČR. Jde například o nové zpracování Tolstého Anny Kareniny britského režiséra Joea Wrighta s Keirou Knightleyovou v hlavní roli, rumunské drama Pozice dítěte, snímek Velká nádhera Itala Paola Sorrentina nebo thriller Jen Bůh odpouští dánského režiséra Nicolase Windinga Refna s Ryanem Goslingem.

Česko má hned dvojnásobnou šanci na nominaci. Uspět by mohl film Hořící keř o událostech následujících po smrti Jana Palacha v roce 1968. Snímek byl sestříhán ze stejnojmenné televizní minisérie a Česká filmová a televizní akademie ho navrhla na nominace na Oscara. V USA ale tento výběr odmítli kvůli pravidlu, že film nesmí být před uvedením do kin vysílán v televizi či na internetu.

Do nominací na evropskou obdobu amerických Oscarů může být vybrán i snímek slovenské režisérky Miry Fornayové Můj pes Killer. Získal už získal jednu ze dvou hlavních cen v soutěži 42. ročníku MFF v Rotterdamu a byl oceněn Zlatým ledňáčkem za nejlepší český film na festivalu Finále Plzeň.

Loni vyhrál Haneke

Loni se vítězem Evropských filmových cen stal snímek Láska Rakušana Michaela Hanekeho. V kategorii animovaných filmů si ocenění odnesl český snímek Alois Nebel Tomáše Luňáka.

Na Evropskou filmovou cenu kromě Luňáka dosud dosáhli jen dva čeští tvůrci. Miloš Forman si v roce 1997 odnesl za film Lid versus Larry Flynt ocenění udělované Evropanům, kteří prorazili ve světové kinematografii. Režisérka Helena Třeštíková pak v roce 2008 zvítězila v kategorii dokumentárních filmů se svým snímkem René. Mnohem širší zastoupení ale měla česká kinematografie mezi nominovanými: tam se probojoval například Jan Svěrák s Koljou, Saša Gedeon s Návratem idiota či Ivan Fíla se snímkem Lea.