RECENZE: Murakami nabízí epos o lásce

Nyní se mladá fyzioterapeutka Masami Aomame, jinak vražedkyně mstící dívky a ženy znásilňované Lídrem fanatického Společenství svědků, stává lovnou „zvěří“ pro všetečného pana Ušikawu. Toho si najali Lídrovi podřízení, aby ji našel. Skrývající se Aomame však pociťuje stále silnější cit vůči dávnému spolužákovi ze základní školy Tengovi Kawanovi, který pomohl jako tajný spoluautor upravit rukopis románu Lídrově dceři Erice Fukadyové.

Ta se vzepřela otcově vlivu a vypověděla v něm vše o existenci dalšího společenství Little People. Ti se schopností předjímat myšlenky druhých existují v prostředí zvaném 1Q84, variaci roku 1984, kdy se děj vlastně odehrává. Do onoho podivuhodného světa 1Q84 se dostanou Aomame i Tengo, když hledají jeden druhého.

Murakami usiloval o to, napsat jistou protiváhu Orwellova románu 1984, varujícího před totalitarismem Velkého bratra. Šlo mu rovněž o vzdor proti fanatismu projevujícímu se životem v uzavřené sektě. Navíc přidal řadu motivů odkazujících k současnému světu.

Nejen násilí na ženách, ale i generační odcizení, které projevoval Tengův otec vůči synovi, stárnutí populace i bezduchost života některých postav. To vše propojuje autor v silně členěném a komplikovaném textu v příběh hledající naději.

Murakami nemění styl ani otevřenost, s níž se věnuje kulturním motivům mimo Japonsko. Zároveň je to pocta tvůrčí fantazii, kterou pociťuje Tengo, věnující se vlastní umělecké práci. Murakami tímto románovým eposem dokázal, že patří k velkým současným prozaikům.