Zemřel spoluzakladatel Semaforu Ferdinand Havlík

„Pan Havlík zemřel v noci ze sedmadvacátého na osmadvacátého října,” řekl Novinkám asistent ředitele Semaforu Václav Dvořák.

Ferdinand Havlík měl dlouhodobé zdravotní potíže, trpěl na páteř a také prodělal zápal plic. Nemohl nikam chodit ani pracovat. V Semaforu byl naposledy před pěti lety, kdy slavil osmdesáté narozeniny.

Ferdinand Havlík se narodil 17. června 1928 v Brně. Tento klarinetista, hudební aranžér, skladatel, kapelník, dirigent a občas i herec byl téměř celý život spojován s legendárním Semaforem.

Havlík miloval jazz a swing a od čtyřicátých let hrál s různými kapelami. Jiří Suchý mu nabídl spolupráci a od roku 1959 působil v Semaforu jako kapelník. Tím se postupně dostal i k filmu - poprvé se objevil ve filmu Letiště nepřijímá (1959), dále ve slavném Kdyby tisíc klarinetů (1964), v povídkovém filmu Mučedníci lásky (1966). Také nahrál hudbu ke kultovním snímkům Miloše Formana Černý Petr (1966) a Lásky jedné plavovlásky (1965). V rozhlase nahrával hity Evy Pilarové, Waldemara Matušky, Karla Gotta a dalších.

V roce 1967 ze Semaforu odešel, brzy se ale vrátil. Složil hudbu ke hrám jako Smutek bláznivých panen, Sladký život blázna Vincka, Zuzana v lázni či Doktor Johann Faust. Asi nejslavnější je dodnes Kytice.

Jako skladatel se podílel také na filmu Jonáš a Melicharová (1986) a někdy dostával i menší herecké role - šlo o filmy Matěji, proč tě holky nechtějí (1981), Láska na druhý pohled (1981) nebo Slavnosti sněženek (1983).