Hlavní obsah

RECENZE: Pane Bože, odpusť, že podnikám i za tebe

Právo, Jiří P. kříž

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kdyby měl Všemocný pan Krott u nás takřka neznámého Martina Walsera premiéru v době stuttgartského uvedení (1963) – a mohl ji mít, protože Jiří Stach ho přeložil o čtyři roky později na prahu pražského jara, psalo by se o obrazu zahnívajícího kapitalismu, o kořistnosti titulní postavy deptající odborové předáky, podřízené i rodinu.

Foto: archiv Městského divadla Brno

Michal Isteník (vlevo)a Rastislav Gajdoš.

Článek

Němec od Bodamského jezera se nám za normalizace ztratil. Autora ve světě uznávaného objevil teprve Štěpán Otčenášek. Velkého podnikatele a průmyslníka Krotta připravil pro Hanu Burešovou a ta ho věnovala Městskému divadlu Brno.

Máme tu čest cítit se kapitalismem znovu dotčeni, i když důvěrně známe jen jeho českou veksláckou formu.

Stačí to ale, abychom ironii Walserova textu pochopili se vší záměrnou, místy až obludnou absurditou modelového dramatu o člověku-lidumilovi, který dosáhl všeho, daří se mu, na co sáhne, a v neměnném dostatku už jenom čeká na smrt.

Ta ale nepřichází a jemu nezbývá než považovat se za vyvoleného řídit svět – včetně Boha.

Mrtvoly všech se požehnaně kupí v rakvích na terase Krottova alpského sídla, zatímco on v touze po smrti kvete, smilní, vilní, slintá a chystá další úspěšné projekty: výstavbu sauny u Rudého moře, sítě zmrzlinových stánků v Grónsku nebo přístavu a doků na Sahaře.

Absurditu činů, řečí a reality vrátila Burešová mistrovsky, tak trochu s brechtovským štychem, do stylu divadla 60. let. Kostýmními karikaturami a maskami podtrhla hořkou a tragikomickou grotesknost Zuzana ŠtefunkováRusínová. Fotografií alpského velehorského pásma na horizontu pak magickou realitu přiblížení božstvu stvrdil Tomáš Rusín.

Z přihrádek a rejstříků absurdní vážnosti v mozaice výsměšného celku čerpají i herci: Jan Mazák v roli z lehátka svět řídícího Krotta, obklopeného stejně nehybnými a již jen položivými monstry – manželkou Elfičkou (Irena Konvalinová) a její sestrou, kdysi možná erotickou inspirací Mafaldou (Lucie Zedníčková).

Vlastní identitu popírá ve službě u Krotta číšník Ludvík Grübel (Michal Isteník) a v jeho šlépějích i domnělý syn Jenda (Vojtěch Blahuta). Výlupkem hrbení se před vrchností je odborář Strick Viktora Skály. Do závoje sebeklamu o možném vítězství dobra a lásky nad lží a nenávistí se halí Ludvíkova žena Róza Radky Coufalové.

Walserův kapitalismus nezahnívá. Krott odhaluje a dokládá jeho rozkvět a nezdolnou sílu. A Bůh? Ten je přece dávno mrtev.

Martin Walser: Všemocný pan Krott
Přeložil Jiří Strach, režie Hana Burešová, dramaturgie Štěpán Otčenášek. Česká premiéra 5.října 2013 v Městském divadle brno.

Celkové hodnocení 80 %

Reklama

Výběr článků

Načítám