„Snímky jako Marketa Lazarová, Údolí včel nebo Adelheid jsou dnes už součástí filmové historie. Co ale bylo před nimi, málokdo ví. Uvedeme proto snímky širší veřejnosti prakticky neznámé, které ovšem již obsahují zárodky pozdějšího stylu jednotlivých tvůrců,” komentovala přehlídku Eva Blažková z AČFK. Připomněla slova Vláčila, že jejich natáčení pro něj bylo ideální „tovaryšskou školou”. I proto by tato raná díla mohla pro filmové fanoušky být vítaným doplňkem ke znalosti tvorby daných tvůrců a poskytnout jim nový a zajímavý pohled na jejich umělecké zrání.

Přehlídka Filmaři ve zbrani je dalším krokem v několikaleté spolupráci AČFK s Vojenským historickým ústavem, která v rámci Letní filmové školy v Uherském Hradišti vyústila v atraktivní a oceňované sekce 11. září a hrozba terorismu, Heydrichiáda ve filmu či Rok 1933: Nástup nacismu. V roce 2011 byly v rámci zvláštního uvedení promítány i „vojenské” snímky některých českých režisérů. Zájem, s nímž se mezi diváky setkaly, vedl k myšlence představit je běžnému publiku.

František Vláčil strávil v Československém armádním filmu celkem sedm let a toto působení mu vynahrazovalo absenci formálního filmového vzdělání. V rámci přehlídky budou uvedeny jeho filmy Vzpomínka (1953), Posádka na štítě (1956), Lesy našich vojenských prostorů (1956), Vojenská maturita (1957), Skleněná oblaka (1957) a Sebeobrana (1958).

Klasik české televizní tvorby Pavel Háša tam pracoval v 50. a 60. letech a natáčel zejména populárně naučné, dokumentární a instruktážní snímky. Podobně i režisér Vladimír Sís, divákům asi nejvíce známý snímkem Balada pro banditu z roku 1978, tam strávil větší část 50. let. Natočil během nich svůj díl osvětových a propagačních filmů, ale také několik velmi ceněných cestopisů. Například Modrý den (1953), Pevný břeh (1953), Cesta vede do Tibetu (1956) a Minuty v Paříži (1957).