Článek
Pro moskevské Státní divadlo národů, jež je jakousi výkladní skříní toho nejlepšího z ruského divadla, přepsal slavné Strindbergovo drama Slečna Julie z roku 1888 dramatik nastupující ruské generace Michail Durněnkov a inscenaci nastudoval výrazný představitel německé střední režisérské generace Thomas Ostermeier.
Oba se shodli na přenesení příběhu mesaliančního vztahu hraběcí dcery Julie se sluhou Jeanem do současného Ruska, kde Julie je dcerou bohatého generála a Jean jejím šoférem. Jejich vztah se odehrává během bujarých oslav Nového roku v moderní kuchyni, kde služebná Kristýna (Jelena Gorinová) velmi realisticky připravuje bujón pro Juliinu fenu.
Dobré herecké obsazení
Přenesením příběhu do současných ruských reálií možná Strindbergův text získal na atraktivitě a čitelnosti pro ruské publikum, ale odstraněním sociálních a etických motivací zároveň hodně ztratil na dramatičnosti a smysluplné logice vztahů.
Jestliže Julie je od počátku rozmazlená provokující kurtizána, vpadající na scénu posílená alkoholem, a Jean vůči ní nemá rovněž žádné zábrany, pak je vše až příliš průhledné a nalinkované a není moc o čem hrát. A příliš tomu nepomůže ani umělé silvestrovské juchání najatých domácích studentů a následný neúnosně dlouhý pohled na otáčející se scénu zanesenou odpadky.
Představitelé hlavních rolí Čulpan Chamatovová i Jevgenij Mironov jsou nepochybně skvělí herci, ale nuance jejich výkonů si z odstupu druhého balkónu netroufnu posuzovat.
O celku inscenace však nelze nekonstatovat, že působil dost chtěně a nepřekvapivě, a to dokonce i přes „efektně“ krvavý masakr Juliiny feny a neúnosně prodlužovaný závěr kolem Juliiny sebevraždy, která v tomto přepisu – kromě naprosté prázdnoty a vyhaslosti obou hrdinů – postrádá smysl.
Slečnu Julii je možné vidět ještě dnes v pražském Divadle Hybernie.
| August Strindberg – Michail Durněnkov: Slečna Julie |
|---|
| Režie Thomas Ostermeier, Státní divadlo národů Moskva, Velké divadlo DJKT Plzeň 15. 9. 2013 |