Tom a Amy se stávají spolupracovníky v zaměstnání na prahu třicítky, kdy také v naší hektické době vyrůstá většina pánů z klackovitosti a dámy straží uši, jestli už už nezaslechnou tikat biologické hodiny. Zprvu nevázaný sexík se stává čímsi, čemu se s přimhouřením oči může říkat poměr; s jeho maléry, krizemi, úlety a (bez)nadějí.

Když dva se rádi mají

V čase se oba vracejí k dosavadnímu tápání, neukotvenosti, nezávaznosti, k milostným zklamáním i nadějím. Všechno je napsané svižně, místy takřka klipovitě, vtipně, v konverzační dikci současné nekrasomluvy. Na situace pohlíží nejprve Tom, posléze na tytéž Amy.

V jejich komentování se prosazují sexistická východiska chlapů i emancipované náhledy žen, v konečných fázích obou aktérů ale vždy životem nabourané, nešablonovité, sebejisté účastníky milostných tanečků vždy pořádně vykolejující.
Hra je napsaná pro čtyři herce, přičemž ústřední dvojici hrají opravdu herci dva, zatímco další herecký pár hraje dvě desítky epizodních figurek nestejného významu. Některé se příběhem jen mihnou, jiné jsou pro celek určující.

Amy, tak trochu nezávislou, ale závislost na někom hledající, hraje Paulína Labudová. Zazářila už v několika inscenacích v jamácké Martě. Proti tendenci být zatažen do područí trvalejšího závazku, navíc na pracovišti, se marně bouří Tom, jehož nevyrovnanost dobře vystihuje Martin Tlapák.

Z duše i do duše

Jejich spoluhráči jsou Petr Tlustý a po odchodu Kamily Zetelové na mateřskou dovolenou Michaela Kotěrová. Bohatším hereckým rejstříkem pro odlišení typů disponuje Kotěrová, které budou sedět potvory (Saša, Alison, Lisa Boyleová, Jenny Cooperová...). U Tlustého se rozdíly charakterů poněkud rozmazávají.
Můj romantický příběh končí na prahu důležitého předělu: rozhodnout se pro rodičovství? V sále ostravského Cooltour nabitém mladými diváky promlouval Jacksonův šikovně napsaný příběh do duše i z duší. Nepochybuji, že je tomu tak i v Brně, doma na Stadecu.

Buranteatr Brno - D.C. Jackson: Můj romantický příběh. Překlad Jakub Škorpil. Režie Jiří Š. Hájek, dramaturgie Miroslav Ondra, scéna Dave Benson, kostýmy Dave Benson, Kamila Zetelová, Jiří Š. Hájek. Česká premiéra 8. listopadu 2012 na Stadecu Brno, psáno z reprízy 6. června 2013 na festivalu Dream Factory Ostrava.

Celkové hodnocení: 70%