Proč jste si pro své turné vybrala právě kostely?

Důvodů je více. Ten prostor je mi pocitově velmi příjemný, blízký a vzbuzuje ve mně úctu k tomu, co bylo vytvořeno. Myslím tím architekturu. Každý kostel je úplně jiný, vyjadřuje to, co kumštýři v minulých stoletích cítili, jak tvořili. Je to svým způsobem umělecký odkaz určité doby, ve které ten který kostel vznikal.

Neodmyslitelně k těmto stavbám patří i duše kostela. Každá je trochu jiná, každá vytváří v prostředí kostela trochu jinou atmosféru a podle toho i každý kostel jinak vyzařuje.

A tak není divu, že časem přišel nápad uspořádat v těchto prostorách kostelní turné jako navázání a pokračování Concertina III, které jsem vydala před časem u Supraphonu a které nikdy nebylo uvedeno živě na jevišti.

Jsem věřící. Věřím, že je něco mezi nebem a zemí…

Máte k místům, na kterých koncertujete, osobní vztah, případně vytvořil se k nim během vystoupení či po něm?

Určitě. Snažím se už od malička propojit svět vážné hudby, přinést do něj určitou nadlehčenost a do zpěvu písniček zase určité zamyšlení, rozjímání, citovost a vyhnout se povrchnosti. Velmi mě to i baví, k dispozici mám svůj krásný nástroj, který může být jak doprovodným, tak i sólovým, a v propojení s hlasem se mi v prostředí kostela dostává v podstatě neomezených možností. Někde se cítím lépe v kostele katolickém, někde mám zase příjemné vzpomínky na kostel evangelický. Každopádně mě tato zkušenost velmi obohacuje jako člověka i jako muzikanta.

Jste věřící?

Jsem věřící. Věřím, že je něco mezi nebem a zemí… A i když jsem ve víře nebyla vychovávaná od malička, postupem času jsem se věřící stala.

V kostelech má hudba velmi podmanivou atmosféru. Míváte při koncertech v nich ze skladeb jiný pocit, než jste měla v době jejich vzniku?

Nedovedu to vysvětlit, ale když přijde publikum za mnou do kostela, vytvoří se krásná pozitivní neviditelná bublina, která všechno obalí, a my se necháme vtáhnout do určité atmosféry, kterou začneme cítit společně, oproštěni od kritiky, žárlivosti, posuzování. Připadá mi, jako by mezi mnou a publikem proudily jen pozitivní emoce. Koncertní síň, byť sebekrásnější, má již některé atributy přesně těch opačných lidských vlastností. Tím jsem i já, jako interpret, ve větším napětí a dá mi více práce stmelit pocity v jeden jediný, kterým je radost z muziky a slov. V kostele tato námaha není potřeba.

Jaký repertoár jste pro koncerty zvolila?

Přijedu zazpívat a zahrát se svými kytarami a přivezu s sebou pokaždé dva zajímavé hosty. Dramaturgie koncertu je velmi pestrá, zazní jak kytarová klasika, tak i písničky. Někomu může připadat, že je to poněkud zvláštní spojení, mně to ale přijde velmi přirozené a mé publikum ode mě dokonce tyto dvě muzikantské polohy očekává.

Je to propojení kytarové instrumentalistky a zpěvačky zároveň. Používám nástroj nejen jako doprovodný, ale představuji ho i jako krásný nástroj sólový. Právě turné v kostelích by mělo tuto originalitu podtrhnout.

Vzniká na turné nějaký záznam, který později zamýšlíte vydat?

Ano, připravujeme DVD a CD. Mělo by vyjít ke konci roku.

Na hudební scéně se aktuálně objevuje vaše dcera Lenny. V čem jsou podle vás její silné stránky?

Originalita Lenny tkví v jejím hudebním projevu, který se teprve rýsuje, a doufám, že se rozvine v plné šíři. Za její silnou stránku považuji to, že si dovede sama napsat kvalitní písničku na tělo, otextovat ji, sama se skvěle doprovodí na piano a svým originálním hlasem vše umocní.

Hraje s vámi i na koncertech v kostelích?

Ano, občas vystupujeme spolu. Hudebně si rozumíme výborně.

V půli června by mělo turné skončit. Jaké máte plány?

Podle reakcí publika a ohlasů na kostelní turné to vypadá, že se bude pokračovat i na podzim, a to jak v České republice, tak na Slovensku. Čeká mě spousta koncertů a také nových hudebních setkání. Věřím, že své publikum nezklamu a stále mu budu nabízet nové hudební podněty.