Pětice autorů chápajících estetiku nahoty po svém ukazuje, že cesty fotografického přístupu ke kontroverznímu erotickému (i estetickému) vyjádření vedou nekonečnými horizonty.

Taras Kuščynskyj vplétá ladná ženská těla do větví stromů, hladí stínem kapradin či noří do temné vody. Člověk a příroda jsou v dokonalé erotické symbióze.
Naproti tomu Jan Saudek hledá estetično v překvapivých spojeních a nenápadných zkratkách. Vyzývavá plná ňadra a smyslné oblé boky, květiny a lidská lebka. Láska, krása i smrt, to je jeho vize.

Pavel Brunclík staví s geometrickou přesností těla do ornamentálních sousoší. Jako by jejich černobílé korpusy samy od sebe vrůstaly do jednoho tvaru v majestátných expresívních pózách. Naproti tomu Robert Vano ukazuje smyslnou tělesnost v její jemně dekadentní podobě. A vysvětluje tak, že mužská i ženská nahota je stejně přirozeně krásná.

Jemná pikantnost

Nejvýraznější, co do barevnosti i zvolených témat, jsou práce Antonína Tesaře. Často cituje slavné obrazy a v nich se bezostyšně dotýká zakázaných třináctých komnat lidské sexuality.

Jemná perverzní pikantnost v klasických kulisách a vizuální zpracování jako u starých obrazů, to jsou hlavní zbraně fotografa.

Nezaměnitelná estetická krása aktu (lhostejno, je-li mužský či ženský) tkví v jeho jasně dané kontroverzi a poloskryté tajemnosti zároveň. Právě proto tolik dráždí lidské smysly, právě proto má vždy nahé lidské tělo v sobě cosi hříšného a zároveň čistého. Výstava tyto aspekty ve všech směrech podtrhuje.

A mimo jiné ukazuje, že s takto pojatou živočišnou nahotou se dá pracovat, co do vizuálního umění, opravdu různorodě.

The Best Of Akt,Czech Photo Gallery, Praha, do 9. června 2013

Celkové hodnocení 85 %