Pamatujete si na vystoupení v Panenském Týnci?

Naprosto jasně. Mou velkou vášní jsou totiž letiště, a ten festival se konal na letišti. Jakmile jsme dorazili na místo, uvědomil jsem si, že jsme na přistávací ploše. Hned, jak jsme přijeli domů, jsem si to místo vyhledal na Google Earth a našel jsem si o něm další informace.

Kromě toho to byl skvělý koncert. Bylo to poprvé, co jsme u vás hráli a byli jsme nadšení, kolik lidí na nás přišlo a bavilo se. Tohle může znít jako klišé, ale byli jsme příjemně překvapeni. Lidé byli vřelí.

Mám dojem, že v některých evropských městech, například v Paříži, Londýně nebo v Amsterdamu, jsou lidé trochu rozmazlení obrovským množstvím koncertů. V České republice jsme měli pocit větší otevřenosti a respektu. Rok předtím jsem navíc navštívil Prahu a naprosto jsem si ji zamiloval. Je to nádherné město.

Říká se, že jste začínali s písněmi AC/DC. Máte tu kapelu stále rádi?

To se říká, ale není to úplně pravda. My jsme nebyli revival žádné kapely, jenom jsme tak zněli. Naše písničky se opravdu až moc podobaly AC/DC nebo třeba Led Zeppelin. Jednu nebo dvě coververze jsme občas do repertoáru zařadili, ale jinak to byl náš vlastní materiál. Obě tyto kapely máme stále rádi. Měly skvělou hudbu, texty i smysl pro humor.

Co vás inspirovalo k posunu k elektronické hudbě?

Nebylo to ze dne na den. Byl to přirozený vývoj. Trochu nás v té době tradiční rocková sestava přestala bavit. Jsem kytarista a měl jsem pocit, že jen opakuju stará klišé. Cítili jsme se těmi nástroji omezovaní, tak jsme pátrali po dalších možnostech.

Koupil jsem si tehdy v takovém stařičkém obchodě velmi levný analogový syntetizátor a zamilovali jsme se do něj. Zároveň jsme si oblíbili nějaké elektronické kapely, začali jsme experimentovat. A než jsme se stačili vzpamatovat, měli jsme v rukou místo kytar syntetizátory.

S vaším loňským třetím albem Control Control Control jste ale prodělali spíše opačný vývoj...

To je pravda. Najednou jsme měli pocit, že nás elektronika omezuje, a vrátili jsme se k nástrojům. Zatímco předchozí deska Synrise byla čistě elektronická, na novince to je opět o kapele. Vždycky nám říkali, že když hrajeme naživo, je to o úroveň lepší než na albech.

Proto nás napadlo zkusit nahrávat naživo, jako kdybychom zaznamenávali koncert. Čtyři lidé, kteří hrají najednou, vždy vytvoří víc energie, než když je každý ve studiu sám. Vzhledem k tomuto cíli jsme opět více zapojili kytary.