Spolu s Ironsem, který hraje profesora, jenž se vydá z Bernu do Lisabonu po stopách autora knížky, jež ho nebývale zaujala, ve filmu uvidíme francouzskou herečku Mélanii Laurentovou, Němku Martinu Gedeckovou, Angličany Toma Courtenaye a Charlotte Ramplingovou, Švýcara Bruno Ganze – a Jacka Hustona v roli spisovatele Amadea de Prado.

Huston pochází z hollywoodské „královské“ rodiny: vnuk amerického režiséra Johna Hustona, synovec Anjelicy a Dannyho Hustonových se narodil v Británii, kde má z matčiny strany zase aristokratické kořeny. Jeho předek Robert Walpole byl dokonce na počátku osmnáctého století prvním anglickým předsedou vlády. Jack velmi obdivuje slavné herce minulosti, jako jsou Humphrey Bogart nebo Jimmy Stewart, a po pravdě řečeno se sám do časů těchto hvězd svou vizáží stylizuje.

Film měl spíše rozporuplné přijetí. Z knihy plné filozofických úvah zůstal jen příběh, který scenáristé ještě upravili pro potřeby filmu, což milovníky knihy nepotěšilo. Ostatně například Martina Gedecková novinářům řekla: „Četla jsme knihu až poté, co jsem dostala scénář. Líbila se mi, ale byla jsem trochu překvapená – moje postava Mariany má ve filmu o dost větší prostor a význam než v knize.“

Do soutěže nezasáhne

Tvůrci i producenti nicméně potvrdili, že autor knihy se scénářem souhlasil, a když pak viděl hotový film, napsal Billu Augustovi dlouhý děkovný dopis. Film je natočen v angličtině a August k tomu řekl: „Odehrává se ve Švýcarsku a v Portugalsku, kam profesor přijede a mluví s místními lidmi, takže je přirozené, že všichni se dorozumívají sice anglicky, většina ovšem s cizím přízvukem. Pro mě to bylo výborné, mohl jsem vybírat herce naprosto bez jazykového omezení.“

Noční vlak do Lisabonu byl uveden mimo soutěž, takže do udílení cen nezasáhne. Tam je zatím favoritem chilský film Gloria, ale všeobecně se počítá s tím, že bude oceněn i film íránského režiséra Jafara Panáhího, který ho natočil v domácím vězení.

Pravděpodobně alespoň některého z Medvědů si odveze film francouzského režiséra Bruna Dumonta Camille Claudel 1915. Odehrává se v blázinci, je natočený s velkým filmařským mistrovstvím, Juliette Binocheová podává v titulní roli strhující výkon, ale je to film dokonale depresivní a divácky velmi obtížně stravitelný.

Jeremy Irons

Jeremy Irons

FOTO: Reuters

A mluví se také o snímku Danise Tanoviče Epizoda ze života sběrače železa, což je snímek o romské rodině, která žije na periférii v Bosně-Hercegovině a prošla situací, kdy žena potřebovala chirurgický zákrok, ale bez zdravotního pojištění ji v nemocnici odmítli. Nebýt podvodu s kartou pojištěnce, zřejmě by zemřela.

Na filmu je pozoruhodné zejména to, že ho Tanovič natočil se skutečnou rodinou, a dokázal její členy přivést k obdivuhodnému výkonu. Ti ovšem v Berlíně mluvili o svém nadále bezvýchodném životě, kdy muž nemá šanci dostat práci, a přesto nechce krást ani podvádět.