Článek
Zestárlí manželé Karlík a Olinka vzpomínají, jak měli psy a kočky. Hlasy roztřesené, oba už přiměřeně senilní. Jména mazlíčků dávno pozapomněli. Mimochodem, onu nadreálnou ouverturu o Čapkovi a Scheinpflugové, kterým spolu zestárnout dáno nebylo, sestrojili aktéři hříčky pro věkovou kategorii od tří do sta let skvěle.
Malé bílé nic
A pak už se narodí to malé, bílé nic. Dášenka-náprstek - loutka doslova na prstu. Roste ale jako z vody. Krásně vymyšleno, rovnou před očima. To už má loutka čtyři nožičky a mistrovi nezbude, než aby ji učil chodit, vrtět ocáskem a jinak se pinožit.
Takové štěně má velkou spotřebu pohádek.
Karel Čapek jich pro Dášenku vymyslel dost a Kubátová s Jelínkem je v úžasných zkratkách vyprávějí dětem - proč mají dalmatinové puntíky, foxteriéři přicházejí o ocásky... No zkrátka všechny.
Dášenka na provázku je pohádkou příkladně kontaktní a baví opravdu všechny. Zkušenější ocení hrátky s Čapkovým životopisem a s dalšími světoznámými díly jednoho ze sedmi českých nominantů na Nobelovu cenu za literaturu. Lehké je i jiskření mezi spisovatelem a herečkou. Všechno je to v pěkných psích dekoracích a kostýmech, s písničkami. Živé, svěží, vtipné, hravé, moudré. A hodinkové.
Hon na alternativu
Dášenka je zároveň tipem na loutkářské, ale i jiné přehlídky a festivaly. Co si budeme namlouvat. Loutkáři vymírají. Stydí se za to, že hrají s pimprlaty, někteří dokonce tak, že ze spojení slov „loutkové divadlo“ přídavné jméno vypouštějí. A kdysi loutkářská fakulta na DAMU vychovává jen samé šklebivé alternativce.
Výsledek je smutnější než Čapkův osud. Loutkáři se činohru pořádně hrát nikdy nenaučí a pak se diví.
V Huse to zkusili naopak. Od experimentu jít i k loutkám. S Jelínkem vlastně až na DNO. Jeho zkušenosti z hradeckého souboru DNO jsou opravdu k nezaplacení. Dášenku prosím hned zařaďte mezi tituly “nutno vidět“.
Divadlo DNO v Huse na provázku Brno - Jiří Jelínek, Anežka Kubátová: Dášenka aneb Psí kusy. Podle knížky Karla Čapka s písničkami Alexeje Štěka. Režie Jiří Jelínek, Anežka Kubátová, dramaturgie Lucie Němečková, hudba Zdeněk Král, výprava Petra Jiránková, kostýmy Josef a Karel z Fundusu, pohybová spolupráce Zuzana Měřínská. Premiéry 8. a 9. února 2013 v Sklepní scéně Centra experimentálního divadla Brno.