Hlavní obsah

Jan Smigmator: Swing je jazzem pro širší publikum

Právo, Vladimír Říha

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sedmadvacetiletý zpěvák Jan Smigmator vydal album swingových standardů nazvané Swing Is Back. Právu odpověděl na několik otázek.

Foto: Foto Dorian Hanuš

Jazzový zpěvák Jan Smigmator vydal debutové album se swingovými standardy a uvedl ho v pražské Černé labuti. Mezi kmotry byly Jitka Zelenková a Dasha.

Článek

Jak vznikalo vaše album Swing Is Back?

Album je mým debutem a myslím si, že už bylo opravdu načase. Vybral jsem léty prověřené jazzové a swingové evergreeny, které zpívám na svých koncertech a společně s doprovodným Swinging Triem a hosty, a ty jsem za podpory Českého rozhlasu natočil v rozhlasovém studiu A v pražském Karlíně. Ve dvou písních mě také na albu doprovází Big Band Felixe Slováčka, s nímž jsem nazpíval písničku Swing Is Back, kterou pro mě složil klavírista Svatopluk Smola a já si k ní napsal vlastní anglický text. Jinak jde především o slavné evergreeny z repertoáru mých hudebních vzorů, jakými jsou Frank Sinatra, Bobby Darin, Jack Jones nebo Tony Bennett, kterému jsem album věnoval.

Od dětství zpíváte jazz. Kdy jste pro sebe vlastně objevil swing?

Jazz a swing jdou ruku v ruce, swing je podle mě jazzem pro širší publikum. Rád bych navíc dokázal, že je hudbou, která dokáže oslovit posluchače i dnes, na začátku jednadvacátého století, a získat mladou generaci. Vydal jsem se stejným směrem jako ve světě třeba Michael Bublé nebo v Německu Roger Cicero a Tom Gaebel. Myslím, že je to směr dobrý. Tu muziku prostě miluju a budu se vždy snažit, aby tady s námi byla i nadále.

Většina písni je s triem, dvě s big bandem. Není to škoda?

Na albu zpívám v doprovodu klavíru, jazzového tria, kvartetu a s big bandem. Všechno je dnes především o financích, natočit celou desku s big bandem je velice nákladné. Svým debutovým albem se tak aspoň posluchačům představím v nejrůznějších vokálních polohách.

Album jste věnoval Tonymu Bennettovi. Setkal jste se s ním někdy?

Tonyho Bennetta považuji za svůj největší pěvecký vzor a současně za svého nejzásadnějšího učitele. Mám snad všechny jeho desky, poslouchám je od dětských let. Jeho zpěv, styl, frázování a zapálení pro muziku jsou pro mě tím nejsilnějším hnacím motorem. Minulý rok jsem měl navíc tu čest se s ním osobně setkat. V rámci svého evropského turné zavítal v létě do Berlína, kde mě po svém koncertě přijal v zákulisí. Náš několikaminutový rozhovor, při němž mi dal několik velmi dobrých rad, považuji za jeden z nejzásadnějších okamžiků svého dosavadního hudebního života.

Na Českém rozhlasu 2 vysíláte se zpěvačkou Dashou pravidelně Klub Evergreen. Co vám to přináší?

Pořad Klub Evergreen vysíláme už něco málo přes rok a neskutečně mě to baví. Mít svůj vlastní hudební pořad v Českém rozhlase bylo mým snem už od studijních let na Pražské konzervatoři. Když tedy přišla od šéfredaktora Dvojky Jaromíra Ostrého nabídka, neváhal jsem ani minutu. Díky rozhlasu se navíc mnohonásobně zvýšila návštěvnost našich koncertů a já i Dasha se díky Klubu Evergreen dostáváme více do povědomí.

Co nyní připravujete a kde vás můžeme slyšet živě?

Společně s Dashou připravujeme koncertní verzi našeho rozhlasového pořadu, s níž budeme koncertovat po celé republice. Už teď se mi v hlavě rodí další projekty, o kterých se zájemci brzy dozvědí na mém webu nebo facebookové fan stránce. Živě mě mohou vidět na pravidelných swingových recitálech v Café Teatr Černá labuť v Praze nebo v pražské Redutě.

Reklama

Výběr článků

Načítám