Ředitel agentury Dilia Jiří Srstka upozornil na vyčerpávající způsob, jakým se předkládaný návrh v uplynulých zhruba dvou letech projednával. Ministerstvu kultury se podle něj "povedl husarský kousek". K novele se mohli v podstatě dvakrát vyjádřit odborníci i zúčastněné strany, jichž by se měla dotknout. "Myslím, že to je dost ojedinělé z hlediska dnešní normotvorby," řekl Srstka. Příprava novely tak sice byla transparentní, nyní ale hrozí, že se v ní bude opět škrtat, poznamenal. Do veřejných konzultací se podle MK zapojilo zhruba osm desítek subjektů.

První z přenesených evropských směrnic prodlužuje dobu ochrany práv k hudebním nahrávkám. "Aby hudebníci a zpěváci mohli mít užitek ze svých nahrávek i v pozdním věku, prodlužují se jejich práva k nahrávkám, na nichž účinkují, z 50 na 70 let," uvedla Hana Chýlová z mediálního odboru MK. Stejně se prodlouží práva nahrávacím společnostem, které ovšem budou muset těmto umělcům poskytovat dodatečné odměny získané z užití těchto nahrávek během prodloužené doby ochrany.

Změnit by se také mělo počítání doby ochrany práv u hudebních děl s textem, která vznikla za účelem společného užití. To je typické u skladeb populární hudby, oper nebo muzikálů. Doba ochrany v těchto případech neskončí dříve než 70 let po smrti toho z autorů takto spojených děl, který zemře později. Pokud ale bude existovat ochrana práva přeživšího autora, začne znova platit doba ochrany toho, který byl již mezitím volným, nechráněným autorem, upozornil ředitel Srstka.

Voskovec? Až do roku 2050 

Například skladatel Jaroslav Ježek tak bude v případě uvedení skladeb vytvořených ve spolupráci s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem znovu chráněn. Sedmdesátiletá doba majetkové ochrany autorských práv přitom trvá pro tvorbu Voskovce a Wericha až do roku 2050.

Druhá směrnice EU se týká takzvaných osiřelých děl a osiřelých zvukových záznamů, u nichž autor či jiný nositel práv je neznámý nebo není dohledatelný. Novela chce zavést zákonnou výjimku z výlučných autorských práv ve prospěch kulturních a vzdělávacích institucí a veřejnoprávních vysílatelů. Tyto instituce budou moct ve veřejném zájmu osiřelá díla a zvukové záznamy digitalizovat a zpřístupňovat na internetu, uvedla Chýlová. Díky tomu by se podle ní měla usnadnit digitalizace širšího spektra kulturního bohatství, a to i na komerční bázi.

V novele se objevují i změny ve výkonu kolektivní správy práv. Podle ministerstva jsou v souladu s aktuálně projednávanou evropskou úpravou a měly by vést k větší transparentnosti a efektivnosti kolektivní správy práv.