Nemám ve zvyku prohlašovat divadelní inspirace filmem za z nouze ctnost. Sexmise je ovšem výjimkou potvrzující pravidlo. Znamenitá polská komedie pohlížející na lidstvo ve chvíli, kdy ze světa zmizel muž - vývojový mezičlánek mezi opicí a ženou - utrpěla v Hradci Králové takové ujímání, že z ní zbyl jenom ten název.

Zapomněli jste heslo?

Brilantní pohled na společnost bez mužských chromozómů Y a patálie spuštěná ve chvíli, kdy se na svět vracejí dva omylem místo jeden rok čtyři desítky let hibernovaní samci, se proměnil k nepoznání. Kamenem úrazu největším je obhroublost a takřka televizně novácká bavičská prvoplánovost vtipkování, nejraději o pohlavních orgánech. Naopak se Cabanovi zdál neúnosný jediný skvělý filmový vtip tohoto druhu, heslo k otevření dveří na povrch jenom propagandou zničené Země - totiž zvolání: „Kur..!“ Rozmělnil ho do jalova.

A protože Caban je intelektuál ze záhonu Baletní jednotky Křeč, zdálo se mu, že nenapodobitelně inteligentní lidový humor ve filmu je příliš jednoduchý, a přimyslel si do příběhu omšelé české politické narážky a pointu, ve které se Lucie Férová - hloupému napověz - mění po duchu rovnoprávnosti rovnou v Ďáblici Luciferovou.

Nezapomínejme ovšem, že Caban je především architekt a scénograf, takže takřka všechny herecké akce utopil v nákladné a všepohlcující železoplexisklové konstrukci, v případě vakuového trůnu s dýchacími přístroji vládkyně (František Staněk) až martnotratné. Scéna přebila i kostýmy Simony Rybákové, a to už je co říct. Jenom muziku Darka Krále, fantazijní a přiměřeně dramatickou, scénograf nesežral.

Vláda ženského hejna

Líto mi bylo Jiřího Zapletala a Vojtěcha Dvořáka, hráli filmové party Jerzyho Stuhra a Olgierda Lukaszewicze, a stejně tak Heleny Plecháčkové (Lamia), Martiny Novákové (Bema), Natálie Holíkové (Ema) i všech ostatních, ponechaných bez režijního vedení na jevišti svému osudu, ztracených v čase i v prostoru.

Dlouho očekávaná mise od filmu z roku 1983 k divadlu 2012/13 se zkrátka ani trochu nevyvedla. Caban umí možná skoro všechno, jenom komedie ne. To poslední, co mu vyčtu, je typický sexistický pohled na vládu žen. Právě nad hloupé vtipkování o ženských šťastných jen v hejnu se filmová Sexmise povznést dokázala.

Klicperovo divadlo Hradec Králové - Juliusz Machulski, Šimon Caban: Sexmise. Režie a scéna Šimon Caban, dramaturgie Jana Slouková, kostýmy Simona Rybáková, hudba a hudební produkce Darek Král. Česká premiéra 10. listopadu, psáno z reprízy 19. prosince 2012.

Celkové hodnocení: 50%