Výzkum podle ní potvrdil předpoklad, že na Hradčanech, tedy v bezprostřední blízkosti Pražského hradu, lze kdekoliv očekávat nálezy nemalé historické hodnoty.

Historický dům v Loretánské ulici čeká přestavba, jejíž součástí by měl být i vznik nového sídla Knihovny Václava Havla. Projekt vzbudil četné diskuse, Národní památkový ústav shledal přestavbu jako příliš razantní. Stavebník se nyní na základě nálezů rozhodl projekt upravit tak, aby alespoň část nejvýznamnějšího nálezu zůstala v terénu zachována.

Archeologové se v první etapě výzkumu od dubna do srpna soustředili na nádvoří domu, které prozkoumali ze tří čtvrtin. Převážná většina nálezů pocházela z období po výstavbě domu, tedy po konci 16. století. Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším nálezem byl právě liniový objekt široký šest až sedm metrů a hluboký asi čtyři metry.

Objekt byl vyhlouben člověkem, archeologové v něm našli splavené vrstvy raně středověkého hřbitovního horizontu s četnými nálezy lidských kostí, raně středověkou keramikou z 11. až 12. století a mincí Vratislava II. raženou v období 1086 až 1092. Kosti byly v sekundární poloze, tedy ne tak, jak byly původně uloženy - pravděpodobně se přesouvaly kvůli mladší stavbě v témže místě. Příkop byl podle odborníků používán asi od druhé poloviny 13. století do první poloviny 16. století.

Stavební projekt se upraví

Význam objevu spočívá především v rozsahu jeho zachování a skutečnosti, že se jedná o první zjištění tohoto druhu v prostoru Hradčan. Na základě doporučení archeologů investor stavební projekt upraví tak, aby část liniového objektu včetně jeho neporušeného zásypu zůstala zakonzervována, uvedla mluvčí.

Druhým objektem zájmu archeologů byly klenební zásypy v domě. Po provedení sond byly zdokumentovány renesanční valené klenby a odhalené stavební konstrukce. Ty pomohou při stavebně historickém průzkumu celého domu. Terénní archeologické práce skončí na počátku prosince a poté se budou nálezy vyhodnocovat.

Památkově chráněný dům koupil podnikatel Zdeněk Bakala, jehož nadace sponzoruje Havlovu knihovnu. Návrh přestavby připravil španělský architekt Ricardo Bofill. Vedle veřejně přístupných prostor by v domě měly být i ubytovací kapacity a soukromý byt.
V domě se pracuje už více než rok a půl, památková inspekce MK letos v červnu konstatovala, že mnohé práce se prováděly bez povolení. Architekt Marek Tichý, který se na připravované přestavbě podílí, tehdy řekl, že se v té době v domě prováděly průzkumné práce, na něž povolení není třeba; současné práce povolení magistrátních památkářů mají.

Stavitel čeká na vydání územního rozhodnutí, které předchází stavebnímu povolení. "Současně stále probíhají zabezpečovací práce. Díky nim byl zachráněn barokní krov, většina památkově cenných prvků stavby byla konzervována a byly nalezeny původní renesanční dřevěné stropy ukryté pod konstrukcemi z pozdějších stavebních etap," uvedl nyní architekt.