Článek
„Při rekonstrukci pražského Klementina, sídla Národní knihovny ČR, dochází průběžně k významným archeologickým nálezům. Nejprve byly objeveny v suterénu pod Zrcadlovou kaplí zbytky středověkých domů, dále pak keramické střepy, staré železné předměty, ale i zlomky zvířecích kostí z 11. století. K nejzajímavějším objevům patří kamenná kanalizace a barokní nástěnné malby. Podle archeologů jde o nejstarší dochovanou kanalizaci v Praze, její původ se odhaduje k roku 1660,“ připomíná Maňáková.
Záchranný archeologický výzkum je součástí druhé z pěti etap revitalizace komplexu bývalé jezuitské koleje, který je jedním z nejrozsáhlejších architektonických areálů v Praze. První etapa skončila letos na jaře a byl při ní rekonstruován například Barokní knihovní sál. Druhá, jež bude zahrnovat rekonstrukci západního křídla podél Křižovnické ulice i objekty kolem Studentského nádvoří, by měla trvat asi dva roky. Následovat bude náročná třetí etapa, v rámci níž dojde k rekonstrukci vnitřních historických prostor, studoven a sálů.
Klementinum
„Místo výzkumu se nachází na ploše Starého Města, které z hlediska urbanistického vývoje pražských měst náleží mezi historicky nejvýznamnější areály. Navíc se jedná o jeho nejdříve obydlenou část s doklady osídlení už z 10. století. Několik staletí trvající sídelní vývoj zde zanechal zcela prokazatelné doklady historické povahy,“ uvedl vedoucí archeolog Jan Havrda.
„Jako nejhodnotnější je nutno zmínit staršími výzkumy doložený výrobní areál s četnými metalurgickými objekty a předpokládané relikty pozdně románského až raně gotického dominikánského kláštera s pohřebištěm. Z uvedených hledisek lze tudíž archeologický potenciál místa hodnotit jako velmi vysoký,“ zdůraznil Havrda.