Článek
"Byl jsem členem Dismanova rozhlasového a divadelního souboru a odtud se většinou rekrutovali kluci do filmových a divadelních rolí. Byl konkurz, dnes se říká casting, a vybrali nás čtyři. Kluci byli každý odjinud," popsal začátky filmu Cesta do pravěku Petr Herrmann alias Toník.
"Hrálo se nám dobře, my jsme se docela měli rádi. Když jsme točili na Váhu, tak jsme bydleli v jedné třídě. V hotelu se nedalo bydlet, protože tam byl nějaký hmyz."
"Muzeum obdivuju, neuvěřitelné, že to dali za tak krátkou dobu dohromady. Navíc ten pán si to zaslouží. Zeman byl hrozně milý, na štáb byl tvrdý, ale na nás kluky ne. Pohodář," pochvaloval si Herrmann, který se s režisérem pak setkal už pouze jednou.
Celý život se ale točil kolem divadla a filmu, zahrál si třeba ve snímcích Sokolovo a Osada havranů, po revoluci pak měl menší roli také ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále.
Cestu do pravěku točili dva roky a byl to mimořádně náročný film, který vyžadoval řadu různých lokalit po celém Československu i v Německu (Rujána).
Až do letošního roku Herrmann působil v divadle. "Na Fidlovačce teď končím, už mám přece jenom leta," uzavřel. S ostatními "kluky" z Cesty do pravěku se prý občas vidí, ale není to pro něj moc radostné setkání, protože "člověk vadne".
Fotografovat doporučeno
Autoři expozice Jakub Fabel a Ondřej Beránek mezitím nadšeně vysvětlovali novinářům pojetí muzea a různé filmové triky, které si zde můžete prohlédnout zblízka. Například jak se sedí na měsíční růži, jak se udělá z malé figurky mamuta obrovské zvíře, jak se šlape na létajícím stroji a tak dále.
Na velkých i malých obrazovkách všude běží ukázky z filmů a stručné tabule doplňují základní informace. První film Zeman natočil už v roce 1945, byl to Vánoční sen a získal cenu na festivalu v Cannes. K dalším, už slavnějším, patří Cesta do pravěku, Vynález zkázy, Baron Prášil, Ukradená vzducholoď, Na kometě a samozřejmě Čarodějův učeň, kultovní lužickosrbská pohádka/horor, která nedala spát několika generacím dětí. Zeman je dodnes populární i v zahraničí. Navázali na něj třeba Terry Gilliam a George Lucas.
Autoři zdůrazňují, že v tomto muzeu není zakázáno fotografovat, naopak je to doporučeno. Na některé exponáty si můžete i vylézt (létající šlapadlo) a rekvizit se můžete dotýkat.
Muzeum vytvořili díky spolupráci s dcerou Karla Zemana Ludmilou. Poskytla jim práva i rady, aby bylo všechno co nejpřesnější. Expozici podbarvuje hudba od Clarinet Factory.
Výstavou ale práce nekončí. Beránek a Fabel se těší, že vydají úplně všechny stěžejní filmy Karla Zemana na DVD v restaurované podobě, což není ani s dnešní technikou zdaleka tak jednoduché, jak se zdá. Hlavně spolupráce se státními institucemi je prý strašná a pomalá.