Dvořák uvádí, že divadlo je dlouhodobě podfinancované, což "podvazuje jeho kvalitativní rozvoj a vzhledem k Evropě mu uzavírá možnosti, které jsou v jeho kategorii obvyklé". Z toho podle něj plynou potíže s odměňováním divadelníků.

Dále si stěžuje na zvyšující se pokusy zasahovat do chodu divadla nikoli z odborných, ale politických hledisek.

Jako ředitel Národního divadla Brno byl Dvořák kritizován za údajné chyby v hospodaření instituce, a divadelní odboráři několikrát vyzvali magistrát k jeho odvolání. Dvořákovi kritici vycházeli zejména z takzvané Adámkovy zprávy, kterou vypracoval dnes už bývalý ekonomický náměstek divadla René Adámek. Ten prý během svého krátkého působení v divadle narazil na mnoho nesrovnalostí. Dvořák Adámkovu zprávu označil za "fantasmagorickou". Magistrátní audit, který skončil letos v březnu, nezjistil žádná závažná porušení předpisů. Dvořákovi odpůrci v něm přesto našli fakta, která pokládají za důkazy o špatném hospodaření. Dvořák u některých bodů auditu přiznal pochybení, kritiku na svoji adresu ale označil za jednostrannou a účelovou.

Město již před časem vypsalo výběrová řízení na posty ředitelů svých příspěvkových organizací, aby tak jejich současní představitelé obhájili v konkurenci svoji práci. Dvořák se rozhodl, že do konkurzu půjde. Potvrdil to ještě počátkem září na jedné z akcí divadla.

Daniel Dvořák je zkušený divadelník. Pět let stál v čele Národního divadla. Předtím byl ředitelem Státní opery Praha. Dvořák, kterýž vystudoval scénografii a deset let byl intendantem provokativní Opery Furore, se pokoušel na obou scénách přicházet i s netradičním pojetím a uvádět operní díla soudobých autorů, která ale měla často malou návštěvnost. Mnohdy byla jeho dramaturgie kontroverzní a šel po vnějším efektu, jako když nechal v Brně inscenovat Tajemství Zlatého draka Daniela Landy. Odborníci ale uvádějí, že úroveň brněnské opery pozvedl.