Lambert ovšem rozhodně nezpívá stejně jako Freddie Mercury a časté srovnávání obou showmanů je násilné, byť můžeme připustit, že z mnoha kandidátů na místo frontmana Queen, kterého stejně nikdo nemůže nahradit, patří mladý Američan k těm rozumnějším variantám.

Jeho nové CD Trespassing nemá s hudbou Queen mnoho společného. Je kompromisem mezi agresivně taneční gay party, kytarami a disko retrem. Můžete v tom hledat princovské nebo jacksonovské prvky, ovšem když dojde na lámání chleba, nejde o funk, převažuje lehce úchylná diskoška doplněná současným zvukem.

Většina skladeb je relativně slušná. V Kickin In to už začíná nebezpečně kolovrátkovatět, ale deska dosahuje takové různorodosti, že jako celek není nudná. Lambertův andělský tenor, ve výškách občas přecházející do falzetu, nakonec nejlépe vynikne v normálních popových baladách, které nepřinášejí nic nového, ale díky jeho hlasovému vybavení se velmi pěkně poslouchají.

Celkové hodnocení: 65 %