Jak jste byli se svým vystoupením na Sázavafestu spokojeni?

Naprosto, a bylo úžasné, že se na nás přišli lidi podívat. Hráli jsme totiž dost brzy, začínali jsme ve čtyři hodiny a nikdo nás v Česku nezná. První přišli kolemjdoucí, kteří nás zaslechli, a líbilo se jim, co slyšeli. Začali s námi zpívat, skákat a tancovat. Bylo to skvělé. Koncert měl moc pěknou energii. Na první koncert v České republice to bylo skvělé.

Požíváte při vystoupení i projekce. Nebylo by lepší hrát za tmy?

Ano, protože show, která koncert doprovází, je pro nás velmi důležitá. Snažíme se do ní naživo transformovat energii hudby, vytvořit něco, co nejde udělat ve studiu. Milujeme práci na vizuální stránce koncertů. Na pódiu vidíte jenom tři členy, ale v týmu jsou další tři lidé, bez kterých by to nešlo. Dělají úžasnou světelnou podívanou a videoprojekce.

Budete se chtít do České republiky vrátit, abyste se předvedli v plné parádě?

Samozřejmě, a klidně bychom zahráli znovu hned dnes večer. Kdyby to bylo možné, nebudeme váhat a půjdeme do toho. Pocházíme z Francie. Tam hrajeme sice hodně, ale není pro nás ještě úplně všední jezdit do cizích zemí a hrát tam.

Jaká je vaše pozice na francouzské hudební scéně?

Stále se zlepšuje. Existujeme pět let, prodali jsme sedm a půl tisíce cédéček. Jistě, není to velké číslo, ale disky se dneska prodávají příšerně. Můžeme počítat se šesti tisíci fanoušky na Facebooku, máme svůj street team a za poslední tři roky jsme ve Francii odehráli přes dvě stě padesát koncertů. Kapela nás všechny uživí. Takže takhle na tom jsme.

Zdá se, že vás inspirují staré filmy. Je to tak?

Ano. Smysl názvu naší kapely je číst čas. Je tam sice ještě jazykový vtip, související s tím, že máme ve znaku lyru, ale hlavní je ten první význam. Rádi mícháme různá časová období a jejich filmy, zvuky, nástroje. Rád si hraju se všemi možnými kulturními prvky, aby ve výsledku vznikla skvělá energická show. Řekl bych, že bohatost naší tvorby se odvíjí od toho, že svou invenci do tvorby vkládáme všichni.

Soudím, že díky tomu máme i publikum napříč generacemi. Přicházejí šestnáctileté holky, ale i lidé ve věku jejich rodičů. A všichni tancují na stejnou písničku. V tom je asi naše síla. Máme to takhle rádi. To, že se necháme ovlivňovat různými časovými obdobími, nám přináší i fanoušky různého věku. A všechny je umíme roztančit.

Jste tedy fanoušky všech filmových období…

Ano, rádi sledujeme staré i nové. Obzvlášť rádi využíváme záběry z černobílých filmů. Na našem prvním albu Lady Swing, které jsme vydali před dvěma lety, nás moc bavilo míchat černobílé klasiky ve stylu Charlieho Chaplina se swingem. Ale milujeme i animované nebo válečné filmy.

Kdo podle vás získá Oscara za letošní rok?

Kdybych to měl rozhodnout já, dal bych to nyní Temnému rytíři. To je pro mě film měsíce. Ještě mě nadchl dokumentární film, který se jmenuje Regeneration. Vzali třeba hip-hopera a nechali ho produkovat nějakou klasiku. Nebo Skrillexe, který v tom filmu remixuje The Doors. To je nejlepší, co jsem v poslední době viděl.

O čem jsou vaše texty?

Proces vzniku našeho alba byla naprostá improvizace. Někdy jsme třeba za několik hodin dali dohromady hudbu a pak, protože byla taková ponurá, jsme se bavili o tom, jaké je to žít na ulici. Nebo třeba skladba About The Trauma Drum je o tom, jak hudební průmysl přehlíží malé kapely a nenechá je dýchat. Řekl bych, že pro nás slova nejsou tak důležitá jako zvuk hudby. Chceme bavit, roztancovat lidi, to je vlastně naše poselství.

Nechybí vám na koncertech živé nástroje?

Já hraju na klávesy. Od začátku jsme kombinace ipod DJe, elektronického DJ a bluesově jazzového zpěváka s klávesami. To jsme prostě my. Nehrajeme na kytaru, baskytaru ani bicí. V budoucnu by nás asi bavilo si s nimi pohrát ve studiu, ale na pódiu jsme spokojení takhle. Navíc gramofony už dnes jsou regulérní nástroj, zvlášť když děláte scratche. A elektronické bicí a samplery jsou dnes vlastně také poměrně běžné nástroje. Vždyť z toho vychází většina současné hudební produkce.

Jaké máte plány?

Pracujeme na novém albu. Snad vyjde příští rok, ale protože si ho chceme opravdu vymazlit, tak to nemůžu zaručit. Když se to nestihne, nic se nestane. Rozhodli jsme se, že si dáme na čas, aby bylo perfektní. S prvním albem jsme celkem spěchali a nečekali jsme, že bude mít takový úspěch. Máme radost, že lidé naši tvorbu sledují, a proto je druhé album pro nás něco hodně důležitého. Nechceme tu šanci propásnout.