Článek
Eugene Luther Vidal narozený 30. září 1925 napsal na dva tucty románů a dvě desítky divadelních her a scénářů, podílel se například i na vzniku scénářů k filmům Ben Hur a Caligula. Sám sebe si zahrál ve Felliniově filmu Řím (1972).
Debutoval románem Williwaw, kde čerpal ze svých zkušeností z armády. Svoji nekonformnost ukázal v další románu Město a sloup z roku 1948. Jeho protagonistou byl homosexuál, což prudérní Ameriku pobouřilo.
Své detektivní příběhy pak psal pod pseudonymem Edgar Box.
Jeho radikální názory se projevily ve svěžích pohledech na motivace jedince v dějinách, jimiž se prvně zaskvěl v portrétu odpadlického císaře Juliana (1964, česky Julianus, 1992), a poté v pentalogii o počátcích USA Washington D.C. (Hlavní město Washington, 1967), Burr (1973, česky Skandální život Aarona Burra, 1990), 1876 (1976), Lincoln (1984) a Empire (Impérium, 1987).
Podle rodinné tradice (jeho dědeček byl senátor) se Vidal, který byl vzdáleně příbuzný s Kennedyovými, dvakrát neúspěšně pokusil kandidovat do Senátu. Předvolební frašku zachytil ve hře The Best Man (1960, 1964 film s Henrym Fondou).
Kvůli své sexuální orientaci strávil valnou část 60. a 70. let v Itálii se svým přítelem Howardem Austenem. Nálepku homosexuálního spisovatele ale nikdy nepřijal. V eseji Růžový trojúhelník a žlutá hvězda (1981) napsal: "Americké vášni pro kategorizace se nyní podařilo vytvořit neexistující kategorie - gay a heterosexuál. Buď jste jedno, nebo druhé. Ale protože každý je směsicí různých sklonů, kategorie se hroutí."
Slovní přestřelka s Klausem
Při své návštěvě Prahy v roce 2001, kdy byl hostem Festivalu spisovatelů, se Vidal dostal do mediálního sporu i s tehdejším předsedou Sněmovny Václavem Klausem.
"Bůh nás chraň před intelektuály - vůbec, ale před Gorem Vidalem zvláště," napsal tehdy Klaus v českých denících v narážce na Vidalovy údajně "ultralevé" názory.
Vidal označil Klausova slova za totalitní a trapná, podle Vidala svou rétorikou ustrnul v padesátých letech.