Všímá si toho, jak umělecky „fungují“ předměty, často už dávno bezcenné a odhozené do krajiny. Dokáže v této zvláštní symbióze vždy vypíchnout symboliku, podtrhnout významovou linii náhodné kompozice.

Pozorovatel jeho děl si často musí pomyslet, že je to tak jednoduché, ale zároveň pro něj takřka neviditelné. Až před černobílou fotografií Ruda Prekopa si uvědomí, o co všechno při své každodenní cestě do práce přichází. Objevování estetické roviny v obyčejnosti, tuctovosti či rutinní každodennosti je hlavním nositelem fotografova poselství.

Kompozice celého díla má až magický přesah

Skrytá symbolika mrtvých věcí je nejsilnější při velkoformátovém zobrazení (cyklus Reálovky). Dvanáct černobílých snímků zavěšených na stěně má v takové velikosti najednou zcela jinou dynamiku poselství. Děrovaný plech propletený stébly trávy vypadá jako nějaký primitivní šamanský amulet, a takto pojatá kompozice celého díla má až magický přesah.

Tajemství a neuchopitelnost krajiny zasazené do industriální reality je druhým Prekopovým výrazovým prostředkem. V kombinaci s výše uvedeným důrazem na detail vytváří emocionálně působivá díla.

Je fotografem-pozorovatelem. Glosuje okolní dění se smutným, často i zasmušilým výrazem. Právě v tom ale tkví největší krása jeho prací. Je-li umění chápáno jako schopnost dívat se kolem sebe, je Prekop úžasným průvodcem na cestě nostalgickou krajinou života.

Celkové hodnocení: 90 %