Takoví jsou totiž jejich hrdinové: zámožný, od krku dolů ochrnutý aristokrat Philippe a zdravím kypící mladík Driss, kterého právě pustili z vězení a jenž hledá někoho, kdo by mu dal potvrzení, že mu nedal práci – aby se mohl poflakovat na podpoře.

Ti dva by se za normálních okolností nikdy nemohli potkat. Osud je však svedl dohromady ve Philippově pokoji, kde se právě jeden za druhým střídali uchazeči o práci jeho opatrovníka. Driss ne, ten chtěl jen razítko. Jenže nekorektní, prostořeký mladík se kvadruplegikovi zalíbil právě naprostou absencí ohledů. A tak Philippe učinil Drissovi nabídku, kterou nebylo možné odmítnout: bude mít vlastní ložnici a koupelnu s krásnou vanou.

Zažívají nečekané věci

Od okamžiku, kdy se Driss se zalíbením zahledí na svůj koupelnový ráj, odvíjí se zápletka v očekávatelném duchu. Oba muži hledají – Driss impulzivně, Philippe s rozmyslem – cestu k druhému, protože si mohou být prospěšní. Ve dvojici, kde jeden je handicapovaný tělesně a druhý sociálně, to samozřejmě není úplně snadné, ale jejich vztah se postupně vyvíjí až k přátelství. A oba zažívají nečekané věci.

Philippe zjišťuje, že navzdory všem omezením zůstal normálním člověkem, že se může smát, toužit, prožít život jako ostatní. To, co nově zažívá Driss, je na první pohled mnohem prostší, a přináší to pacientovo bohatství: nic, co si vymyslí a fyzicky zvládnou, pro ně není nemožné. Ale zároveň cítí, jak se on sám mění, a i úkony, které zprvu považoval za nepřijatelné, dělá s lehkostí překvapující nejvíc jeho samotného.

François Cluzet jako ochrnutý aristokrat a Omar Sy coby jeho opatrovatel se potkali v chytré komedii.

François Cluzet jako ochrnutý aristokrat a Omar Sy coby jeho opatrovatel se potkali v chytré komedii.

FOTO: HCE

Že to je pohádka? Jednak je to skutečnost, ale bez ohledu na to mají pohádkové příběhy v životě i v kinematografii své místo. V tomto případě o to větší, že Nakache a Toledano vyprávějí tak, že jejich film právem dojal a rozesmál už přes dvacet miliónů Francouzů. Nevídaný úspěch má i v dalších zemích.

Bez laciného sentimentu s černým humorem

Podařilo se jim totiž nevpustit na hrací plochu laciný sentiment, který může takové příběhy snadno zaplavit. Dokázali to humorem, který vůbec není jemný a citlivý, místy je dokonce černý jako Driss. A dokonce to není jen osvobozující a úlevný humor, který se v podobných příbězích objevuje, když hrozí, že by dojetí až příliš stisklo hrdlo. Je to hlavní stavební kámen celého filmu a dojetí přichází společně s ním, nikoli na střídačku.

Vedle vtipných situací a dialogů se o to zasloužilo skvělé herecké obsazení. François Cluzet je charismatický herec s inteligentním výrazem. Když se poprvé, podruhé zasměje, člověk doslova cítí, jak moc Philippe nevěřil, že toho bude ještě někdy schopen. A Omar Sy, to je smršť energie a zároveň chlapík odvedle, se kterým byste chtěli kamarádit. Neboť Drissovo „necitlivé“ jednání i poznámky by od jiného urážely, ale když je chrlí on, snadno uvěříte, že jsou pro Philippa životodárné.

Snad jen přílišná nablýskanost všech prostředí a situací v domě, na horách i při paraglidingu v člověku vyvolá povzdech, že kdyby nebyl Philippe tak bohatý, vypadalo by vše jinak. Ale tak už to v životě chodí. Ostatně Nedotknutelní si nehrají na sociální sondu. Je to čistá chytrá komedie o dvou lidech, kteří se nikdy neměli potkat, ale když už se to stalo, dokázali překročit vlastní stíny.

Celkové hodnocení 90 %