Kromě lidských příběhů zde návštěvníci památníku uvidí například samopal Karla Hermanna Franka, uniformu Emanuela Moravce nebo vysílačku Libuši spojenou s operací Silver A, ze které byla odeslána poslední zoufalá depeše ze zničených Ležáků.

Dobovou atmosféru přibližují fotografie, texty a audiovize, které přibližují události, jako byl atentát na Heydricha, květnové povstání nebo osobnosti Josefa Bílého, Bedřicha Homoly či Josefa Mašína. Výstava, která potrvá do 5. srpna, připomíná i české kolaboranty, jako byli Emanuel Moravec nebo kolaborantská organizace Vlajka. Oba protikladné příběhy lidí se pak propojují po roce 1948, kdy se v komunistických lágrech setkají jak účastníci odboje, tak kolaboranti.

Bylo více účastníků odboje než kolaborujících

„Taková výstava, která by spojila dva protichůdné proudy naší historie, u nás ještě nebyla. Hlavním jejím účelem je nabourat mýtus o tom, že Češi byli kolaborující národ, kde žádný odboj neprobíhal. Například k jedné z nejdůležitějších událostí – tedy k atentátu na Heydricha – byla nutná podpora domácího odboje. Rozhodně lze říci, že u nás bylo více účastníků odboje než kolaborujících,“ řekl při otevírání výstavy jeden z jejích autorů Jan Šach z Vojenského historického ústavu.

Kromě uniforem, zbraní, vysílaček, dobových zpráv či fotografií tady návštěvníci najdou i řadu osobních předmětů, například účastníka domácího odboje a ministerského předsedy protektorátní vlády Aloise Eliáše, který si ve své cele smrti na Pankráci vyrobil šachy z chleba. Eliáš byl nacisty za odbojovou činnost v roce 1942 popraven na Kobyliské střelnici.