Je na místě pochválit dramaturgii nedělního večera, neboť vyváženě naservírovala rozmanité hudební polohy – první divočejší a přímočařejší, druhou jemně melancholickou.

Uhrančivý projev Bárty, jenž se předvedl i jako vtipný moderátor, souzněl s Balzarovou formací. Zazněly mimo jiné i coververze z alba Theyories, v nichž zpěvák s jazzovým doprovodem osobitě pojal písničky The Police, Björk nebo Led Zeppelin, působivé bylo současné provedení chorálu ze 13. století.

Dáma s ostře střiženou ofinou

Na meditativní atmosféru navázala hvězda večera, pianistka a skladatelka Carla Bleyová. Dáma s ostře střiženou ofinou vystupuje s dalšími slavnými jazzmany, britským saxofonistou Andym Sheppardem a americkým baskytaristou Stevem Swallowem. Tito profesionálové spolu vedli dokonalý hudební trialog, v němž dostávala prostor jednotlivá sóla přirozeně a nenuceně. Výrazově silný byl Sheppard, jenž dodával vystoupení energii.

Avantgardou šedesátých let živená hudebnice ve svých skladbách vypráví příběhy a není snadné do jednotlivých vrstev proniknout. Někdy stačí zavřít oči a před vámi Henri Matisse maluje laguny (v písni Les Trois Lagons), jindy zase uvidíte švitořící vrabčáky na newyorské střeše (Sidewinders In Paradise). A občas dokonce proniknou na povrch arabské rytmy.

Pozornost upoutávají i neobvyklé názvy, jako jsou Mezek ve špatné tónině, Reakční tango nebo Dívka, která plakala šampaňské. Tato skladba o třech částech vydařený večer uzavřela.

Celkové hodnocení 80 %