Článek
Buranteatr vstoupil s Mametem do kuchyně velké politiky. Umí objevovat témata jedinečná, aktuální. Listopad je příběhem volební kampaně ve Spojených státech; poučeným érou českých veverek. To přece VV označkovaly patníky konce politiky pestrého, bezkulturního koaličního stádečka.
Komedie zaznamenává pinožení prezidenta, který pod pláštíkem demokracie nasazuje všechny páky, totalitní nevyjímaje, k vítězství ve druhém prezidentském období.
Žalostně ztrácí preference, jeho okolí už mu píše abdikační projevy, jako tonoucí stébla chytá se ale naděje na milióny pro kampaň, třeba jen od Národního svazu chovatelů krocanů a výrobců vedlejších produktů z krocana.
Reakce publika – Na Stadecu bývá nabito - dokazují, že krize politického systému je vnímána jako dokonaná. Slovník Kristýny Kočí, Pavla Béma i Mametova prezidenta USA Smithe zdobí stejný argot. Čemu se ale smějeme? Sami sobě se smějeme?!
V tom systému partaje přežívají bez členské základny, kterou ale nepotřebují, a bez schopnosti očistné sebereflexe. Vytrvale se zesměšňují pouťovým vyvoláváním tradičních hodnot, porušujíce vyprázdněnými idejemi hodnoty politice tradičně nadřazené. V Kuksu u Braunových soch partajní lídři nikdy nebyli. V doznívajícím libidu po dobytí moci uskutečňují jen vlastní podnikatelské záměry.
Boj o přežití
Proč je Buranteatr na špici současného divadelnictví? Jinde umí jen komunální satiru. Zasmějeme se Grossovým milionům po strýčkovi v igelitce, ozvučení podle ProMoPro, neposkvrněnému početí Saši Vondry. K popukání jsou odposlechová dramata - od kapříků, natvrdo v českých až po metafory kmotříčka kmotrů Janouška.
Burani jsou dál. Chechtáme se s nimi na Listopadu, ale cestou domů nás poleje horkost. Vždyť ten stav je bez nového otřesu nenapravitelný. Kdo měli demokracie plnou hubu, zneužili ji. Naštěstí aspoň nezdravě tloustnou. Lidí jsou jim lhostejní. Škrtli je. Za Velkou louží i v Česku. V něm hovadštěji. Se vztyčenými prostředníky.
Buranteatr Brno - David Mamet: Listopad. Překlad Ester Žantovská. Režie Zetel, dramaturgie Jan Šotkovský, scéna Zetel, Jaroslav Buben a kolektiv, kostýmy Buranteatr, hudební spolupráce Dano Junas. Česká premiéra 3. března, psáno z reprízy 17. dubna 2012 Na Stadecu v Brně.