Pocházejí zřejmě z pozůstalosti jednoho z nejvýznamnějších moravských malířů druhé poloviny 18. století Josefa Winterhaldera mladšího (1743 – 1807), který je také autorem většiny děl.

O jeho renomé svědčí mj. fakt, že jeho práce jsou zastoupeny ve sbírkách mj. v Mnichově, ve Vídni či Lvově. „Složka, v níž byl soubor kreseb uložený, měla své inventární číslo, ale až nyní se podařilo zjistit, jak umělecky cenný je její obsah,“ řekl ve středu novinářům ředitel muzea Břetislav Holásek, který hodnotu děl odhaduje na nejméně sedm miliónů korun.

Vedoucí Historického ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci Filip Hradil ukazuje na snímku po tiskové konferenci jednu z nalezených kreseb z pozůstalosti Josefa Winterhaldera mladšího.

Vedoucí Historického ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci Filip Hradil ukazuje na snímku po tiskové konferenci jednu z nalezených kreseb z pozůstalosti Josefa Winterhaldera mladšího.

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

Soubor kreseb obsahuje zejména několik Winterhalderových návrhů a skic jeho později realizovaných děl, jako je například fresková výzdoba proboštského kostela na Hradišti sv. Hypolita u Znojma nebo kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně – Zábrdovicích. Mezi nalezenými je i několik jeho kreseb akademického, studijního rázu.

„Jedná se o unikátní kolekci, která značně rozšiřuje naše znalosti Winterhalderova díla. Kresby vznikly asi mezi léty 1765 až 1800, a přestože nejsou signovány, některé z prací obsahují malířovy rukopisné poznámky,“ uvedl jejich objevitel, historik umění Tomáš Valeš z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. „Soubor obsahuje jakýsi průřez tvorbou autora,“ poznamenal vedoucí Historického ústavu VMO Filip Hradil.

Velkou pozornost vzbudila u odborníků i zatím neznámá kresba podcházející zřejmě od předního rakouského malíře první poloviny 18. století Paula Trogera (1698 - 1762). „Vynikající kresba v typicky trogerovském přednesu zajímavě rozšiřuje příklady trogerovsky orientované kresby ve sbírkách na našem území a vzbudila již i pozornost odborníků ze zahraničí,“ zdůraznil Hradil.

Vedoucí Historického ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci Filip Hradil ukazuje na snímku po tiskové konferenci dvě z nalezených kreseb z pozůstalosti Josefa Winterhaldera mladšího.

Vedoucí Historického ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci Filip Hradil ukazuje na snímku po tiskové konferenci dvě z nalezených kreseb z pozůstalosti Josefa Winterhaldera mladšího.

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

Soubor obsahuje i další díla zatím neurčených autorů z přelomu 18. a 19. století. „Jde patrně o práce autorů z okruhu vídeňské akademie, jejich určení však ještě nějaký čas potrvá,“ podotkl Valeš.

Původ souboru kreseb a jeho pozdější osudy jsou dosud zahaleny rouškou tajemství. „Domníváme se, že některé z děl získalo Krajské vlastivědné muzeum v 50. letech minulého století. Je však možné, že kresby z Winterhalderovy pozůstalosti byly už před druhou světovou válkou součástí sbírky Historického musea města Olomouce,“ podotkla historička umění a kurátorka VMO Markéta Doláková.

Neznámé pozdně barokní kresby byly objeveny v souvislosti s probíhající celkovou inventurou a novým uspořádáním sbírek, které se vrátily do nově zrekonstruované depozitární budovy muzea. „Vzhledem k velikosti sbírek, v nichž je přes milión předmětů, se s největší pravděpodobností nejedná o objev polední,“ uvedl Holásek.

„Nalezená díla považuji za symbolickou odměnu za naše úsilí o obnovu muzea, výrazné investice do stavebních úprav i přípravy nových expozic. Některé věci si ale za peníze nekoupíte, o to větší radost z unikátního nálezu mám,“ zdůraznil Martin Tesařík (ČSSD), hejtman Olomouckého kraje, který je zřizovatelem muzea. Nalezený sobor kreseb bude moci veřejnost spatřit příští rok na jaře.